Pochodeň, říjen-prosinec 1971 (LX/233-309)

1971-11-26 / No. 280

HLASUJEME PRO KANDIDÁTY NÁRODNÍ FRONT Nesmíme zapomenout, kdo zůstal při nás, když nás všichni opustili. Byl to Sovětský svaz a jeho Rudá armá­da, která při nás stála v dobách nejtěžších a která také prolila nejvíce krve za to, abychom byli znovu svo­bodni. Proto musíme se v budoucnosti držet starého slovanského hesla ..věrnost za věrnost". Proletáři všech zemí, spojte se! Páteční KLEMENT GOTTWALD Projev presidenta republiky armádního generála L Svobody SPOIME SVE SILY Drazí spoluobčané! spolupráci se Sovětským sva Zítra a pozítří půjdeme volit zem a druhými socialistickými své zákonodárné orgány a ná­rodní výbory Měli jste besedy se svými kandidáty. Hovořili k vám naši vedoucí představitelé. I já bych rád, abyste se v před­večer voleb spolu se mnou na chvíli zamysleli. Někteří z vás půjdou k vol­bám poprvé. A my, starší, jich pamatujeme už hezkou řadu. Právě to mne opravňuje zdů­raznit především jednu: nad­­rházející volby — to jsou opravdu naše volby. Budeme si volit své orgány, svou bu­doucnost, štěstí a mírový roz­voj naší socialistické vlasti. V tom je i podstata demokra­tického charakteru voleb. A chtěl bych zároveň s plnou odpovědností říci, že dnes má­me všechny předpoklady k to­mu, abychom mohli úspěšně budovat šťastný život pro nás všechny. Máme za sebou léta těžké a obětavé práce v nesnadných podmínkách pod vedením své komunistické strany, v těsné státy vykonali naši pracující v průmyslu, zemědělství i ve vědeckých ústavech veliké a statečné dílu. Dnes je naše země spořáda­ným a vyspělým socialistickým státem. Máme rozvinutý prů­mysl. Máme pevnou a spolehli­vou základnu socialistické ze­mědělské velkovýroby. Je hr­dosti a slouží ku prospěchu všeho československého lidu, že Slovensko, před válkou na níz­kém stupni hospodářského roz­voje, je dnes průmyslově tak vyspělou zemí. Náš stát je re­publikou bratrských, rovnopráv­ných vztahů Čechů a Slováků i druhých národností. Jsme o to silnější a moudřej­ší, že jsme se poučili ze zkuše­ností dávných i nedávných. Sedm let, které uplvnuly od minulých voleb — to byla veli­ká škola i zkouška. Pro naše národy, pro každého z nás. Zkouška hodnot, lidí, charakte­rů. (Pokračování na str. 2) Kdo z nás by je neměl rád ... V létě )e vídáme brát si na pís­ku, a teď v zimě denně potká­váme nabalené „sněhuláčky“, kdyl je ráno máma nebo táta vedou do školky. Poskakují a stále štěbetají. Celý den jim ne­stačí na to, aby dostali odpově­di na tisíc zvídavých dětských „proč“. Rádi si hrají a nejraději ze všeho na dospělé. Net se na­dějete, jsou z holčiček kadeřni­ce, lékařky a z kluků zase tře­ba stavitelé nebo strojvůdci. Hra je pro děti důležitou prací. Vždyt by chtěly, abychom byli hezcí, zdraví, aby všude bylo hodně velkých domů a po kole­jích jezdily jen samé veselé vláčky. Chtěly by jednou dělat stejnou prác-l, jaks d.lěš ľJtfí.’ nebo máma. Jsou malí a zatím žijí ve svě­tě her a pohádek. Kdo z nás by jim nepřál krásné, rozesmá­té dětství. Až vyrostou, stanou se z nich opravdoví soustružní­­ci, stavitelé, lékaři, kadeřnice, učitelky ... Zaujmou naše místa a budou pokračovat v díle, kte­ré vytvořily generace před nimi. Děti. Kdo z nás by je neměl rád. Kdo z nás by pro ně ne­zvolil šťastnou a klidnou bu­doucnost — socialismus, (mř) Stavíme lešení. Co za ním asi bude? Třeba tu za čas vyroste dům o pěti nebo deseti patrech. Bude zářit novotou a najde v něm domov mnoho rodin. Stavíme lešení a za ním dům — stavíme si budoucnost. Na středečním předvolebním shromáždění Pražanů řekl mimo jiné soudruh Gustáv Husák: „V mi­nulosti, kdy pracující lidé byli vykořisťováni jeudály a buržoazií, hledali ve svých pohádkách vý chodisko, nějaký kouzelný proutek či heslo, aby se stoleček prostřel. Feudál, boháč, to ovšem nepotřeboval. Dnes socialistické zřízení, moudré řízení společnosti a poctivá práce každého ob­čana jsou oním kouzelným proutkem, klíčem k pokladu, cestou k blahobytu a štěstí všeho oby­vatelstva.“ Ano, na poctivé práci každého z nás záleží, jak budeme žít, jak rychle poroste dům za tímto lešením. A nejenom on... (mř) ORGAN VÝCHODOČESKÉHO KV KSC Pátek 26. listopadu 1971 • 50 hal. • Ročník 60 • Číslo 280 VÍTĚZSLAV NEZVAL Odevzdal jsem svůj lístek ve znamení revoluce Odevzdal jsem svůj lístek ve znamení revoluce, neboť jsem ten, jenž cítí osudnou nutnost štěstí. Proti všem, kdož necitelnými mozky hromadí víc, nežli je možno vyčerpati jedním životem. Neboť jen ten, jenž cítí osudnou potřebu štěstí, a poznav prostý smysl života, chci míti právo jej prožít. Proto jsem odevzdal svůj iístek ve znamení revoluce. Mám právo jej prožít. jűryvek z básně) VOLÍME MÍR A SOCIALISTICKOU BUDOUCNOST Dnes a zítra přistoupíme k volebním urnám, abychom odevzdali hlasy pro kandidáty Národní fronty. Dělníci, družstevní rolnici a všichni pra­cující vyjádří tímto aktem svůj kladný'vztah k so­cialistické vlasti. Vztah, který se vytvářel od osvo­bozeni Sovětskou armádou a od Února 1948 při společném dile, v boji proti reakci a o dva­cet let později — v roce 1968 — odolal náporu kontrarevolučnich sil. V těchto dnech svými postoji tedy vyjádříme vděčnost za to, že žijeme v budovatelském miru a v socialistické jistotě. Právě tyto jistoty, vy­tvářené dobrou politikou naší strany a založené na správném interna­cionálním vztahu k So­větskému svazu ostatním bratrským ze­a mím, byly terčem útoku pravicových sil. Jejich zbraní byly pomluvy — naši zbrani je pravdu, která se stává majetkem stále většího počtu pra­cujících lidí. Rok 1971 bude mít v revoluční historii vý­znamné misto; je to rok padesátého výročí vzni­ku naši strany, XIV. sjezdu KSC, rok výročí 75. nedožitých narozenin našeho významného poli­tika a státníka soudruha Klementa Gottwalda, rok politické konsolidace, kterou právě nyní do­vršuji volby. Nejde tedy o formální volební akt, ale o úctu k minulosti a o důvěru a aktivní vztah k budoucnosti, což by měl mít na mysli každý, kdo vstupuje do volební místnosti. Snaha a pile našich pracujících prokázaly, jak si upřímně vážime všeho, čeho bylo dosa­ženo. Dělníci, družstevníci, pokroková inteligen­ce i ostatní pracující považuji perspektivy, vy­tyčené XIV. sjezdem KSČ, za vlastni a učiní pod vedením Komunistické strany Československa a Národní fronty vše, aby byly realizovány. Pravé v těchto dnech vítáme s pocity vděčnosti a diků všechna hlášeni o plnění závazků k 50. výročí KSČ a ke XIV. sjezdu naši strany. V nejednom případě brigády socialistické práce, kolektivy i jednotlivci vyhlašují další závazky, směřující k rozvoji národního hospodářství. To jsou pozitiva, jimiž pracující a zejména mladí lidé přesvědčivě odpovídají těm, kteří zra­dili svou vlast a snaží se štvavou propagandou, šířenou ze Západu, zviklat naše jistoty, o nichž není pochyb a které pokrokový svět přesvědčily, že Komunistická strana Československa, Národ­ní fronta a socialismus, má aktivní důvěru a plnou podporu. Nejcennější na této důvěře je, že nebyla docílena laciným slibováním, ale tvůr­čí prací ve prospěch společnosti, kterou strana, zbavená pravicových sil, .obětavě vynaložila a bude ještě usilovněji vynakládat v zájmu lidu a socialistického rozvoje. Značný podíl na ob­jasňování politiky naší strany mají agitačni střediska a agitátoři, v jejichž řadách jsou tisíce obětavých a socia­lismu oddaných občanů, kteří pomáhali a po­máhají vysvětlovat, přesvědčovat, získávat. Patři jim také naše poděkováni a vysoké oceněni je­jich náročné a obětavé práce. „Strana s národem, národ s námi" — učil nás soudruh Klement Gottwald a toto heslo na­šlo veliké pochopeni právě v předvolební kam­pani. Bok po boku se všemi, kdož poctivým usi­lováním prokazuji, že jim je tato země drahá, bok po boku se všemi, kdož odmítli dobrodruhy, kteří se pod pseudovlasteneckými hesly pokou­šeli zavléci národ do katastrofy, jdeme jednotní k volbám. Víme, že jen díky internacionální po­moci se naše země vyhnula naprostému rozvra- , tu a krveprolití. Soudružky a soudruzi, přátelé! Volební hlasy pro kandidáty Národní fronty jsou zároveň hlasy pro další rozvoj socialismu, pro splněni závěrů XIV. sjezdu KSČ. Čekají nás náročné úkoly. Přesvědčili jste se však, že stra­na nikdy planě neslibovala. Svědčí o tom roz­díl mezi postavením pracujícího člověka v ka­pitalistické republice a nyní, svědectvím je hlav­ně dosažený stupeň životni a kulturní úrovně. Vážíme si dneška, a víme také, že je prahem, z něhož společně vykročíme k šťastné budou­cnosti. FRANTIŠEK TESAŘ

Next