Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)
1971-01-22 / No. 10
V fl ff® If fl I ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD 1 • >. Kvalitativně nová etapa činnosti RVHP V současné etapě hospodářského vývoje členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci vzrůstá význam plného využívání předností hospodářské spolupráce. Tyto země jsou jednotný ve snaze rozšiřovat vzájemné hospodářské styky a hledat nové cesty k prohlubování integrace při zachování principu vzájemné výhodnosti. V článku J. Beljajeva, uveřejněném v prosincovém čísle sovětského měsíčníku „Voprosy ekonomiki" pod titulkem „Ekonomické zájmy a spolupráce členských zemí RVHP“, se poukazuje na usnesení XXIII. mimořádného zasedání RVHP, v němž se zdůrazňuje nutnost vypracovat komplexní a perspektivní program rozvíjení hospodářské integrace zem! RVHP. Tímto usnesením byla zahájena kvalitativně nová etapa intenzívní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce. XXIV. zasedání RVHP pak konstatovalo, že na přípravě komplexního programu socialistické ekonomické integrace byl již vykonán velký kus práce. Země RVHP vycházejí z toho, že je zapotřebí uvést v soulad společnou zainteresovanost s národními zájmy jednotlivých zemí, které jsou vzhledem k rozličným podmínkám hospodářského vývoje různorodé. Společenský vývoj totiž potvrdil, že sociálně ekonomické, politické a ideologické společenství zemí je sice zásadně významný, avšak nikoli jediný předpoklad toho, aby se pružně a všestranně přihlíželo ke stále se měnícím zájmům zemí. Nyní roste i význam konkrétních materiálních životních podmínek v každé zemi, které se projevují ve formě státních hospodářských zájmů. Z ekonomického hlediska vzniká kolektivní zainteresovanost zemí RVHP z dosažené úrovně integrace jejich národních hospodářství a ze vzájemné hospodářské závislosti. To znamená, že se národní zájmy spojují se společnými při prohlubování mezinárodní dělby práce, která zemím zajišťuje při minimálních nákladech dosahovat optimálních hospodářských výsledků. Avšak společná zainteresovanost zemí RVHP na rozšíření integrace se prosazuje nikoli podrobováním dílčích zájmů zájmům společným, nýbrž v důsledku uspokojování národních hospodářských zájmů. Národní zájmy a ekonomické výhledy jedné země se automaticky neztotdžňují — a také nemohou absolutně ztotožňovat — se zájmy jiných zemí socialistického tábora. Základem překonávání rozdílů v hospodářských zájmech zemí RVHP je Dozorný a objektivní přístup k zájmům, snaha správně je pochopit a přihlížet k nim ve spojení se zájmy ostatních zemí a se společnými zájmy celého socialistického společenství. Tento úkol se musí řešit nikoli jednorázově, nýbrž kontinuálně a organizovaně prostřednictvím nejrůznějších forem kolektivní spolupráce na bilaterálních a multilaterálních základech. Prakticky to znamená, že každá země, když samostatně rozhoduje o účelném využití materiálních zdrojů pro rozvoj mezinárodní spolupráce, současně určuje stupeň a metody své účasti v mezinárodní hospodářské činnosti a volí sl takové formy spolupráce, jež co nejlépe odpovídají jejím hospodářským zájmům. V uplynulých 20 letech došlo v národním hospodářství každé země RVHP k radikálním změnám: ekonomický potenciál několikanásobně vzrostl, technická základna výroby se značně obnovila a struktura národního hospodářství se obohatila novými odvětvími a obory výroby. Principiálně závažnou a převládající tendencí se stalo postupné sbližování hospodářských úrovní zemí. V období 1951—1969 se úhrnný národní důchod zemí RVHP zvětšil 4,5krát, hrubá průmyslová výroba 6,3krát a hrubá zemědělská produkce 1.7krát. V posledních letech 1969 a 1970 se zmenšily maximální rozdíly mezi hospodářsky nejvyspělejšimi a méně vyspělými socialistickými zeměmi v nejdůležitějších syntetických ukazatelích. Údaje následující tabulky ukazují poměr národního důchodu (A), průmyslové výroby (B), zemědělské produkce (C) a investic (DJ v jednotlivých zemích RVHP ke stejným ukazatelům v SSSR (v přepočtu na jednoho obyvatele, údaj pro SSSR ve všech ukazatelích = 1,0). Tyto údaje umožňují konstatovat, že v nynější etapě mezi zeměmi RVHP zůstávají určité rozdíly v jednotlivých ukazatelích hospodářského rozvoje, mají však jiný kvalitativní obsah než před 20 roky. Jsou to rozdíly mezi zeměmi, které mají stejný typ socialistické hospodářské soustavy průmyslového charakteru. Je naprosto přirozené, že po dobudováni národních ekonomických komplexů a po zvýšení úrovně hospodářského rozvoje jednotlivé země přecházejí od extenzívního typu rozvoje k převážně intenzivnímu a k orientaci na růst ekonomické efektivnosti na podkladě využívání nejnovějších úspěchů vědy a techniky. Stupeň a hloubka integračních procesů mezi zeměmi RVHP, různorodost forem spolupráce a ekonomický efekt, který země získávají z účasti na této spolupráci, jsou přímo úměrné úrovni rozvoje všech zemí a nepřímo úměrné velikosti rozdílů mezi maximální a minimální ekonomickou úrovní. Mezi rozsáhlým komplexem opatření směřujících k socialistické ekonomické integraci a připravovaných zeměmi a orgány RVHP, je pro sladění hospodářských zájmů zemí mimořádně důležitý ekonomický mechanismus integrace, tj. takové soustavy plánových a tržních metod utváření vzájemných vztahů, která nejlépe napomáhá dalšímu intenzivnímu rozvoji jejich hospodářské spolupráce. V této soustavě připadá rozhodující úloha opatřením na zdokonalení plánování, což v mezinárodním aspektu nabývá formy koordinace národohospodářských plánů. Koordinace národohospodářských plánů je hlavní metodou činnosti orgánů RVHP a slaďování hospodářských zájmů zemí. Země a orgány RVHP mají v ní patnáctileté zkušenosti, které potvrzují, že cílem koordinace plánů je dohodnout se o vzájemně přijatelných cestách rozvoje, hospodářské spolupráce. Nejde o koordinaci četných společných ukazatelů národohospodářských plánů, nýbrž o koordinaci rozvoje základních tPokračováni na str. 5) A B C D BLR 0,9 0,8 1,0 0,8 ČSSR 1,1 1,1 0,9 0,9 MLR 0,8 0,7 1,3 0,5 NDR 1,2 1,5 1,1 0,8 PLR 0,9 0,7 1,8 0,5 RSR 0,8 0,5 0,8 0,6 Celkem Jedenáct parních turbo soustrojí pro naši i zahraniční energetiku letos vyrobí v n. p. Skoda v Plzni. Bude to Jedna turbína 64 MW, devět 110 MW a Jedna 200 MW. Na snímku záběr ze zkušebny, kde se demontuje před odesláním „dvoustovka“, určená pro rumunskou elektrárnu Brazi II. Foto ČTK — J. Vlach K plánu bytové výstavby v ČSSR Řešení bytového problému je stále prvořadým úkolem naší socialistické společnosti. Dostatek bytů pro všechny rodiny je cílem nejvyšších politických i hospodářských orgánů a samozřejmě i stavbařů, kteří záměry centra v bytové politice realizují. Hlavním a rozhodujícím dodavatelem bytů v obou našich republikách jsou stavební podniky řízené ministerstvy stavebnictví. Bytová výstavba má pro podniky pozemního stavitelství význam tím, že prakticky na úsek výstavby bytů je soustředěna v ČSSR nejprogresívnější technologie a mechanizace stavěni. Jestliže stavební . podniky hodlají v letošním roce zabezpečit tempo růstu produktivity práce, automaticky kalkulují s množstvím realizovaných stavebních prací na bytové výstavbě? Vyplývá to z toho, že na milión korun stavebních prací realizovaných na průmyslové výstavbě je potřeba 11 350 hodin práce dělníků, kdežto na milión korun stavebních prací realizovaných na výstavbě bytů je potřeba pouze 7120 hodin práce dělníků. Stavební podniky řízené ministerstvem stavebnictví ČSR mají letos dokončit 41668 bytů. Rozhodujícími dodavateli bytů jsou podniky řízené Pozemním stavitelstvím Praha, které mají v českých krajích dokončit 19 037 bytů, a podniky Pozemního stavitelství Ostrava, které mají v moravských krajích dokončit 17 644 bytů. V samotné Praze dokončí podniky řízené Stavebními závody Praha 4124 byty. Z celkového počtu bytů dokončených v letošním roce bude postaveno největší množství v Severomoravském kraji, a to 7698, dále v Jihomoravském 4937 a v Severočeském kraji 4902 byty. Lze říci, že stavbaři se na úkol dokončování bytů v letošním roce dobře připravili. Ke konci roku 1970 měli rozestavěno 41 550 bytů, což se téměř rovná ročnímu úkolu. Zůstává však stále otevřen mnohaletý problém plynulého dokončováni bytů, jehož řešení je závislé na rozestavěnosti v jednotlivých stupních. V 1. stupni rozestavěností, do kterého započítáváme bytové objekty od jejich zahájení až do zastropení suterénu, by v každém období mělo být z celkového počtu rozestavěných bytů 20 %. Ve 2. stupni rozestavěnosti, do kterého zahrnujeme bytové objekty, na nichž se provádí hrubá stavba (tj. od zastropeného suterénu až po zastřešení!), by mělo být z celkového počtu rozestavěno 30 % bytů. Ve 3. stupni rozestavěnosti, kam započítáváme objekty, u nichž jsou prováděny vnitřní práce, jako např. práce podlahářskéi truhlářské, instalační apod., by mělo být rozestavěno1 v průměrném ročním období rovněž 30 % bytů. Ve 4., posledním stupnirozestavěnosti, kam zahrnujeme objekty, ve kterých jsou prováděny dokončující práce, by mělo být rozestavěno z celkového počtu 20 % bytů. Taková rozestavěnost by na jedné straně zaručovala plynulé dokončování bytů, na straně druhé by vylučovala všechny negativní vlivy nárazovitého dohánění plnění plánu, jako jsou nízká kvalita, zvýšená úrazovost, přesčasovost atd. Jestliže hovoříme o plánu bytové výstavby a o reálném plánu dokončování bytů na letošní rok, je nutné upozornit také na to, že spolu s bytovou výstavbou musí stavbaři realizovat celou řadu objektů občanské výstavby — školy, nemocnice, restaurace, obchody, kulturní střediska, teplárny atd. Na všech těchto stavebních pracích budou letos podniky řízené ministerstvem stavebnic .ví CSR realizovat stavební práce v hodnotě 8,5 mld Kčs. — Z— Projekt mimořádného významu PLYNOVOD ZE SSSR POVEDE PŘES NAŠE ÚZEMÍ DO ZÁPADNÍ EVROPY Rozsáhlá hospodářská spolupráce mezi ČSSR a SSSR je dlouhá léta významným faktorem pozitivně ovlivňujícím hospudářský rozvoj obou zemí. V roce 1970 byla podepsána řada významných dohod, jejichž realizace v příštím období prohloubí a obohatí dosavadní formy této spolupráce. Každý nový krok v táto oblasti je významným předpokladem pro uskutečnění programu socialistické integrace, který rozpracovávají členské země RVHP na základě usnesení XXIII. a XXIV. zasedání svých nejvyšších představitelů. Jedním z nejzávažnějších dokumentů, které uzavřely ČSSR a SSSR v uplynulém roce, je dohoda o přepravě sovětského zemního plynu do zemí západní Evropy přes území Československé socialistické republiky. Jménem svých vlád Ji 21. prosince 1970 podepsalí ministři zahraničního obchodu obou zemí. Podle této dohody vybuduje ČSSR na svém území v souladu s generálním schématem, odsouhlaseným zúčastněnými státy — tj. ČSSR, SSSR a NDR, plynovod pro přepravu zemního plynu ze Sovětského svazu do Rakouska, Itálie a NSR. Podobnou dohodou mezi ČSSR a NDR, která bude v dohledné době uzavřena, budou stanoveny podmínky pro přepravu plynu rovněž do NDR. Je pochopitelné, že i Československo si vyhradilo část přepravní kapacity pro své potřeby. Tranzitní plynovod, který bude pokračováním soustavy sovětských plynovodů z oblasti východní Sibiře, vstoupí na území ČSSR v oblasti Ruské. Povede pak v délce téměř 1100 km na naše jižní a západní hranice, kde budou předací místa do Rakouska a Itálie v oblasti vesnice Vysoká a do NSR v oblasti Chebu. Severní větev, kterou bude proudit plyn do NDR, povede od Zlonic na hranice v oblasti Litvínova. Zahájeni provozu plynovodu v úseku do Rakouska a Itálie Je v dohodě stanoveno na 1. 1. 1973 a v úseku do NSR na 1. 10.1973. Lhůty výstavby jsou opravu velice náročné. Dodávky plynu do NDR by měly započít rovněž brzy — k 1. 4. 1973. K těmto datům musí být vybudována první linka plynovodu. Trasa plynovodu je rozdělena na několik úseků, (které se od sebe liší průměrem potrubí a provozními tlaky. Nejnároonéjší bude východní úsek od hranic SSSR do Jablonice, který bude v první etapě budován z rour o průměru 1220 mm a později zdvojen potrubím o průměru 820 mm. Provozován bude při tlaku 75 atmosfér. Střední úsek z Jablonice do oblasti Zlonic bude budován z dvou potrubí o průměru 920 mm o provozním tlaku 61 atmosfér. Oseky ze Zlonic na hranice NSR a NDR budou mít průměr 920 mm a stejné tlaky jako úsek předešlý. Odbočka z Jablonice na hranici s Rakouskem bude mít průměry 920 a 720 mm. Výstavba proběhne ve dvou etapách: první skončí zahájením dodávek do odběratelských států ve výše uvedených lhůtách, další bude pokračovat do úplného dokončení plynovodu, tj. do roku 1980. V dalším roce dosáhne plynovod plné kapacity, která je projektována v rozsahu 28 mld m3. Pro dosažení této výše přepravovaného plynu bude na trase vybudováno 9 kompresních stahic, které budou osazeny 43 turbokompresory o celkovém výkonu téměř 380 MW. Plyn pro jejich pohon bude dodávat SSSR navíc a pro zajištění přepravy svého podílu plynu bez náhrady. Jak Již byto uvedeno, kapacita plynovodu bude využívána společně SSSR, NDR a ČSSR. V předchozích Jednáních byly stanoveny odpovídající podíly, které budou po dokončení výstavby dány k dispozici jednotlivým účastníkům. Protože Iniciativa [Pokračování na str. 3/ Prudký vzestup cen na trzích cukru Začátkem minulého týdne se ceny cukru v Londýně i v New Yorku daly do prudkého pohybu směrem nahoru a v pondělí tohoto týdne dosáhly rekordní úrovně posledních sedmi let. V Londýně stoupla tzv. denní cena cukru z 46,0 Lstg/dl. t 12. ledna na 52,0 Lstg 18. ledna. Podobně se vyvíjela i cena pohotové suroviny v New Yorku: vzrostla v téže době ze 4,59 na 5,09 centu za libru. Vývoj trhat v Londýně byl označován za „hysterický“, neboť v základní statistické pozici nedošlo k žádné změně, která by tuto haussu opravňovala. Začátek tohoto vývoje byl před týdnem v New Yorku, kde poptávka po cukru za 4,50 centu nenašla v řadách prodejců odezvu. Dalším důvodem byla neuspokojená poptávka Libye a Cejlónu po rafinádě na blízkou dodávku, které je v současné době nedostatek. Za zvlášť důležitý moment označují západní odborné kruhy absenci nabídky ze Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí; navíc působí nejistota o definitivní výši kubánské sklizně třtiny. Posledním z vlivů, který centu cukru vyhnal nahoru, bylo zrušení nabídek Dominikánské republiky, ke kterým mělo dojít 18. ledna; tržní kruhy to vysvětlují obvyklou politikou prodejců zdržovat se trhu v očekáváni dalších zvýšení cen. Jinak koluje pověst, že Dominikánská republika se stáhla z trhu proto, že USA, její velký odběratel cukru, zrušily na prvních šest měsíců t. r. dovozní kvóty. V dalších dnech tohoto týdne se ceny cukru pod vlivem realizací zisků a nucených odprodejů uklidnily a snížily. Londýnská denní cena klesla 19. ledna na 50,5 Lstg, 20. ledna dále na 49,0 Lstg/dl. t. Podobný vývoj měla i cena v New Yorku. Britská firma Czarnikow ve svém posledním přehledu trhu cukru konstatuje, že jakékoliv napětí v. nabídce tohoto zboží bude jen dočasné, a že se omezí na první měsíce tohoto roku. Na druhé straně však se zdá, že cukr se stal „módním“ zbožím pro spekulanty, kteří opustili v současné době méně atraktivní trh kakaových bobů. Vzestup cen cukru může ještě pokračovat, neboť na. 1. čtvrtletí t. r. se předpokládá značně velká potenciální poptávka. V Londýně se 25. ledna sejde výkonný výbor Mezinárodní dohody o cukru, aby zvážil současnou tržní situaci. Převládající cena cukru je nyftí nad horní hranicí stanovenou dohodou (4,50 c/ lb; zhruba 47 Lstg/dl. tj a udrží-li se na této výši po 17 obchodních dnů, zvýší se automaticky základní exportní kvóta z nynějších 100 % na 110 %. V současné době však výbor bude muset nějak usmířit importérské země dohody, pro které nynější ceny znamenají proti téže době loni zvýšení o více než 50 %. Sníženi diskontu v Dánsku Ústřední banka Dánska snížila 20. ledna 1971 s okamžitou platností diskontní sazbu z 9% na 8 %. V krátkém průvodním sdělení banka uvádí, že toto opatření je důsledkem sestupného trendu diskontních sazeb v zahraničí i určitého zlepšení dánské platební bilance. Zároveň se však zdůrazňuje, že trvající velký deficit platební bilance země nedovoluje uvolnit rigorózní restriktivní úvěrovou politiku. Podle předběžných údajů činí pasivní saldo platební bilance Dánska za rok 1970 asi 4 mld Dkr. Celkové zadlužení Dánska v zahraničí dosahuje podle podkladů Mezinárodního měnového fondu přibližně 16 mld Dkr.