Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)

1971-01-22 / No. 10

V fl ff® If fl I ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD 1 • >. Kvalitativně nová etapa činnosti RVHP V současné etapě hospodářského vývoje členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci vzrůstá význam plného využívání předností hospodářské spolupráce. Tyto země jsou jednotný ve snaze rozšiřovat vzájemné hospodář­ské styky a hledat nové cesty k prohlubování integrace při zachování prin­cipu vzájemné výhodnosti. V článku J. Beljajeva, uveřejněném v prosincovém čísle sovětského mě­síčníku „Voprosy ekonomiki" pod ti­tulkem „Ekonomické zájmy a spolu­práce členských zemí RVHP“, se po­ukazuje na usnesení XXIII. mimořád­ného zasedání RVHP, v němž se zdů­razňuje nutnost vypracovat komplex­ní a perspektivní program rozvíjení hospodářské integrace zem! RVHP. Tímto usnesením byla zahájena kva­litativně nová etapa intenzívní hos­podářské a vědeckotechnické spolu­práce. XXIV. zasedání RVHP pak kon­statovalo, že na přípravě komplexní­ho programu socialistické ekonomic­ké integrace byl již vykonán velký kus práce. Země RVHP vycházejí z toho, že je zapotřebí uvést v soulad společnou zainteresovanost s národními zájmy jednotlivých zemí, které jsou vzhle­dem k rozličným podmínkám hospo­dářského vývoje různorodé. Spole­čenský vývoj totiž potvrdil, že so­ciálně ekonomické, politické a ideo­logické společenství zemí je sice zá­sadně významný, avšak nikoli jediný předpoklad toho, aby se pružně a všestranně přihlíželo ke stále se mě­nícím zájmům zemí. Nyní roste i vý­znam konkrétních materiálních život­ních podmínek v každé zemi, které se projevují ve formě státních hos­podářských zájmů. Z ekonomického hlediska vzniká kolektivní zainteresovanost zemí RVHP z dosažené úrovně integrace jejich národních hospodářství a ze vzájemné hospodářské závislosti. To znamená, že se národní zájmy spoju­jí se společnými při prohlubová­ní mezinárodní dělby práce, která ze­mím zajišťuje při minimálních nákla­dech dosahovat optimálních hospo­dářských výsledků. Avšak společná zainteresovanost zemí RVHP na roz­šíření integrace se prosazuje nikoli podrobováním dílčích zájmů zájmům společným, nýbrž v důsledku uspoko­jování národních hospodářských zá­jmů. Národní zájmy a ekonomické vý­hledy jedné země se automaticky ne­­ztotdžňují — a také nemohou absolut­ně ztotožňovat — se zájmy jiných ze­mí socialistického tábora. Základem překonávání rozdílů v hospodářských zájmech zemí RVHP je Dozorný a objektivní přístup k zá­jmům, snaha správně je pochopit a přihlížet k nim ve spojení se zájmy ostatních zemí a se společnými zá­jmy celého socialistického společen­ství. Tento úkol se musí řešit nikoli jednorázově, nýbrž kontinuálně a or­ganizovaně prostřednictvím nejrůz­nějších forem kolektivní spolupráce na bilaterálních a multilaterálních základech. Prakticky to znamená, že každá země, když samostatně rozho­duje o účelném využití materiálních zdrojů pro rozvoj mezinárodní spolu­práce, současně určuje stupeň a me­tody své účasti v mezinárodní hospo­dářské činnosti a volí sl takové for­my spolupráce, jež co nejlépe odpo­vídají jejím hospodářským zájmům. V uplynulých 20 letech došlo v ná­rodním hospodářství každé země RVHP k radikálním změnám: ekono­mický potenciál několikanásobně vzrostl, technická základna výroby se značně obnovila a struktura národ­ního hospodářství se obohatila nový­mi odvětvími a obory výroby. Princi­piálně závažnou a převládající ten­dencí se stalo postupné sbližování hospodářských úrovní zemí. V obdo­bí 1951—1969 se úhrnný národní dů­chod zemí RVHP zvětšil 4,5krát, hru­bá průmyslová výroba 6,3krát a hru­bá zemědělská produkce 1.7krát. V posledních letech 1969 a 1970 se zmenšily maximální rozdíly mezi hos­podářsky nejvyspělejšimi a méně vy­spělými socialistickými zeměmi v nej­důležitějších syntetických ukazate­lích. Údaje následující tabulky uka­zují poměr národního důchodu (A), průmyslové výroby (B), zemědělské produkce (C) a investic (DJ v jed­notlivých zemích RVHP ke stejným ukazatelům v SSSR (v přepočtu na jednoho obyvatele, údaj pro SSSR ve všech ukazatelích = 1,0). Tyto údaje umožňují konstatovat, že v nynější etapě mezi zeměmi RVHP zůstávají určité rozdíly v jednotli­vých ukazatelích hospodářského roz­voje, mají však jiný kvalitativní ob­sah než před 20 roky. Jsou to rozdíly mezi zeměmi, které mají stejný typ socialistické hospodářské soustavy průmyslového charakteru. Je napros­to přirozené, že po dobudováni ná­rodních ekonomických komplexů a po zvýšení úrovně hospodářského roz­voje jednotlivé země přecházejí od extenzívního typu rozvoje k převáž­ně intenzivnímu a k orientaci na růst ekonomické efektivnosti na podkladě využívání nejnovějších úspěchů vědy a techniky. Stupeň a hloubka integračních pro­cesů mezi zeměmi RVHP, různorodost forem spolupráce a ekonomický efekt, který země získávají z účasti na této spolupráci, jsou přímo úměr­né úrovni rozvoje všech zemí a ne­přímo úměrné velikosti rozdílů mezi maximální a minimální ekonomickou úrovní. Mezi rozsáhlým komplexem opatře­ní směřujících k socialistické ekono­mické integraci a připravovaných ze­měmi a orgány RVHP, je pro sladění hospodářských zájmů zemí mimořád­ně důležitý ekonomický mechanismus integrace, tj. takové soustavy pláno­vých a tržních metod utváření vzá­jemných vztahů, která nejlépe napo­máhá dalšímu intenzivnímu rozvoji jejich hospodářské spolupráce. V té­to soustavě připadá rozhodující úlo­ha opatřením na zdokonalení pláno­vání, což v mezinárodním aspektu na­bývá formy koordinace národohospo­dářských plánů. Koordinace národohospodářských plánů je hlavní metodou činnosti or­gánů RVHP a slaďování hospodář­ských zájmů zemí. Země a orgány RVHP mají v ní patnáctileté zkuše­nosti, které potvrzují, že cílem koor­dinace plánů je dohodnout se o vzá­jemně přijatelných cestách rozvoje, hospodářské spolupráce. Nejde o ko­ordinaci četných společných ukazate­lů národohospodářských plánů, ný­brž o koordinaci rozvoje základních tPokračováni na str. 5) A B C D BLR 0,9 0,8 1,0 0,8 ČSSR 1,1 1,1 0,9 0,9 MLR 0,8 0,7 1,3 0,5 NDR 1,2 1,5 1,1 0,8 PLR 0,9 0,7 1,8 0,5 RSR 0,8 0,5 0,8 0,6 Celkem Jedenáct parních turbo soustrojí pro naši i zahraniční energetiku le­tos vyrobí v n. p. Skoda v Plzni. Bude to Jedna turbína 64 MW, devět 110 MW a Jedna 200 MW. Na snímku záběr ze zkušebny, kde se demontuje před ode­sláním „dvoustovka“, určená pro rumunskou elektrárnu Brazi II. Foto ČTK — J. Vlach K plánu bytové výstavby v ČSSR Řešení bytového problému je stále prvořadým úkolem naší socialistické společnosti. Dostatek bytů pro všechny rodiny je cílem nejvyšších politických i hospodářských orgánů a samozřejmě i stavbařů, kteří záměry centra v by­tové politice realizují. Hlavním a rozhodujícím dodavatelem bytů v obou našich republikách jsou stavební podniky řízené ministerstvy stavebnictví. Bytová výstavba má pro podniky pozemního stavitelství význam tím, že prakticky na úsek výstavby bytů je soustředěna v ČSSR nejprogresívnější technologie a mechanizace stavěni. Jestliže stavební . podniky hodlají v letošním roce zabezpečit tempo růstu produktivity práce, automaticky kalkulují s množstvím realizovaných stavebních prací na bytové výstavbě? Vyplývá to z toho, že na milión ko­run stavebních prací realizovaných na průmyslové výstavbě je potřeba 11 350 hodin práce dělníků, kdežto na mi­lión korun stavebních prací realizo­vaných na výstavbě bytů je potřeba pouze 7120 hodin práce dělníků. Stavební podniky řízené minister­stvem stavebnictví ČSR mají letos dokončit 41668 bytů. Rozhodujícími dodavateli bytů jsou podniky řízené Pozemním stavitelstvím Praha, které mají v českých krajích dokončit 19 037 bytů, a podniky Pozemního stavitel­ství Ostrava, které mají v moravských krajích dokončit 17 644 bytů. V sa­motné Praze dokončí podniky řízené Stavebními závody Praha 4124 byty. Z celkového počtu bytů dokončených v letošním roce bude postaveno nej­větší množství v Severomoravském kraji, a to 7698, dále v Jihomoravském 4937 a v Severočeském kraji 4902 by­ty. Lze říci, že stavbaři se na úkol do­končování bytů v letošním roce dobře připravili. Ke konci roku 1970 měli rozestavěno 41 550 bytů, což se téměř rovná ročnímu úkolu. Zůstává však stále otevřen mnohaletý problém ply­nulého dokončováni bytů, jehož řeše­ní je závislé na rozestavěnosti v jed­notlivých stupních. V 1. stupni roze­stavěností, do kterého započítáváme bytové objekty od jejich zahájení až do zastropení suterénu, by v každém období mělo být z celkového počtu ro­zestavěných bytů 20 %. Ve 2. stupni rozestavěnosti, do kterého zahrnujeme bytové objekty, na nichž se provádí hrubá stavba (tj. od zastropeného su­terénu až po zastřešení!), by mělo být z celkového počtu rozestavěno 30 % bytů. Ve 3. stupni rozestavěnosti, kam započítáváme objekty, u nichž jsou prováděny vnitřní práce, jako např. práce podlahářskéi truhlářské, insta­lační apod., by mělo být rozestavěno1 v průměrném ročním období rovněž 30 % bytů. Ve 4., posledním stupni­­rozestavěnosti, kam zahrnujeme ob­jekty, ve kterých jsou prováděny do­končující práce, by mělo být rozesta­věno z celkového počtu 20 % bytů. Taková rozestavěnost by na jedné straně zaručovala plynulé dokončo­vání bytů, na straně druhé by vylučo­vala všechny negativní vlivy nárazo­vitého dohánění plnění plánu, jako jsou nízká kvalita, zvýšená úrazovost, přesčasovost atd. Jestliže hovoříme o plánu bytové výstavby a o reálném plánu dokon­čování bytů na letošní rok, je nutné upozornit také na to, že spolu s by­tovou výstavbou musí stavbaři reali­zovat celou řadu objektů občanské výstavby — školy, nemocnice, res­taurace, obchody, kulturní střediska, teplárny atd. Na všech těchto sta­vebních pracích budou letos podniky řízené ministerstvem stavebnic .ví CSR realizovat stavební práce v hodnotě 8,5 mld Kčs. — Z— Projekt mimořádného významu PLYNOVOD ZE SSSR POVEDE PŘES NAŠE ÚZEMÍ DO ZÁPADNÍ EVROPY Rozsáhlá hospodářská spolupráce mezi ČSSR a SSSR je dlouhá léta vý­znamným faktorem pozitivně ovlivňujícím hospudářský rozvoj obou zemí. V roce 1970 byla podepsána řada významných dohod, jejichž realizace v příš­tím období prohloubí a obohatí dosavadní formy této spolupráce. Každý nový krok v táto oblasti je významným předpokladem pro uskutečnění programu socialistické integrace, který rozpracovávají členské země RVHP na základě usnesení XXIII. a XXIV. zasedání svých nejvyšších představitelů. Jedním z nejzávažnějších dokumen­tů, které uzavřely ČSSR a SSSR v uplynulém roce, je dohoda o přepra­vě sovětského zemního plynu do ze­mí západní Evropy přes území Čes­koslovenské socialistické republiky. Jménem svých vlád Ji 21. prosince 1970 podepsalí ministři zahraničního obchodu obou zemí. Podle této dohody vybuduje ČSSR na svém území v souladu s generál­ním schématem, odsouhlaseným zú­častněnými státy — tj. ČSSR, SSSR a NDR, plynovod pro přepravu zem­ního plynu ze Sovětského svazu do Rakouska, Itálie a NSR. Podobnou do­hodou mezi ČSSR a NDR, která bu­de v dohledné době uzavřena, budou stanoveny podmínky pro přepravu plynu rovněž do NDR. Je pochopitel­né, že i Československo si vyhradilo část přepravní kapacity pro své po­třeby. Tranzitní plynovod, který bude po­kračováním soustavy sovětských ply­novodů z oblasti východní Sibiře, vstoupí na území ČSSR v oblasti Rus­ké. Povede pak v délce téměř 1100 km na naše jižní a západní hranice, kde budou předací místa do Rakous­ka a Itálie v oblasti vesnice Vysoká a do NSR v oblasti Chebu. Severní větev, kterou bude proudit plyn do NDR, povede od Zlonic na hranice v oblasti Litvínova. Zahájeni provozu plynovodu v úseku do Rakouska a Itálie Je v dohodě stanoveno na 1. 1. 1973 a v úseku do NSR na 1. 10.1973. Lhůty výstavby jsou opravu velice náročné. Dodávky plynu do NDR by měly započít rovněž brzy — k 1. 4. 1973. K těmto datům musí být vybu­dována první linka plynovodu. Trasa plynovodu je rozdělena na několik úseků, (které se od sebe liší průměrem potrubí a provozními tla­ky. Nejnároonéjší bude východní úsek od hranic SSSR do Jablonice, který bude v první etapě budován z rour o průměru 1220 mm a pozdě­ji zdvojen potrubím o průměru 820 mm. Provozován bude při tlaku 75 at­mosfér. Střední úsek z Jablonice do oblasti Zlonic bude budován z dvou potrubí o průměru 920 mm o pro­vozním tlaku 61 atmosfér. Oseky ze Zlonic na hranice NSR a NDR budou mít průměr 920 mm a stejné tlaky jako úsek předešlý. Odbočka z Jablo­nice na hranici s Rakouskem bude mít průměry 920 a 720 mm. Výstavba proběhne ve dvou eta­pách: první skončí zahájením dodá­vek do odběratelských států ve výše uvedených lhůtách, další bude po­kračovat do úplného dokončení ply­novodu, tj. do roku 1980. V dalším roce dosáhne plynovod plné kapaci­ty, která je projektována v rozsahu 28 mld m3. Pro dosažení této výše přepravovaného plynu bude na trase vybudováno 9 kompresních stahic, které budou osazeny 43 turbokom­presory o celkovém výkonu téměř 380 MW. Plyn pro jejich pohon bude do­dávat SSSR navíc a pro zajištění pře­pravy svého podílu plynu bez náhra­dy. Jak Již byto uvedeno, kapacita ply­novodu bude využívána společně SSSR, NDR a ČSSR. V předchozích Jednáních byly stanoveny odpovídají­cí podíly, které budou po dokončení výstavby dány k dispozici jednotli­vým účastníkům. Protože Iniciativa [Pokračování na str. 3/ Prudký vzestup cen na trzích cukru Začátkem minulého týdne se ceny cukru v Londýně i v New Yorku daly do prudkého pohybu směrem nahoru a v pondělí tohoto týdne dosáhly re­kordní úrovně posledních sedmi let. V Londýně stoupla tzv. denní cena cukru z 46,0 Lstg/dl. t 12. ledna na 52,0 Lstg 18. ledna. Podobně se vy­víjela i cena pohotové suroviny v New Yorku: vzrostla v téže době ze 4,59 na 5,09 centu za libru. Vývoj trhat v Londýně byl označo­ván za „hysterický“, neboť v základ­ní statistické pozici nedošlo k žádné změně, která by tuto haussu oprav­ňovala. Začátek tohoto vývoje byl před týdnem v New Yorku, kde po­ptávka po cukru za 4,50 centu nena­šla v řadách prodejců odezvu. Dalším důvodem byla neuspokojená poptáv­ka Libye a Cejlónu po rafinádě na blízkou dodávku, které je v současné době nedostatek. Za zvlášť důležitý moment označují západní odborné kruhy absenci nabídky ze Sovětského svazu a ostatních socialistických ze­mí; navíc působí nejistota o definitiv­ní výši kubánské sklizně třtiny. Po­sledním z vlivů, který centu cukru vyhnal nahoru, bylo zrušení nabídek Dominikánské republiky, ke kterým mělo dojít 18. ledna; tržní kruhy to vysvětlují obvyklou politikou prodej­ců zdržovat se trhu v očekáváni dal­ších zvýšení cen. Jinak koluje pověst, že Dominikánská republika se stáhla z trhu proto, že USA, její velký od­běratel cukru, zrušily na prvních šest měsíců t. r. dovozní kvóty. V dalších dnech tohoto týdne se ceny cukru pod vlivem realizací zis­ků a nucených odprodejů uklidnily a snížily. Londýnská denní cena kles­la 19. ledna na 50,5 Lstg, 20. ledna dále na 49,0 Lstg/dl. t. Podobný vý­voj měla i cena v New Yorku. Britská firma Czarnikow ve svém posledním přehledu trhu cukru kon­statuje, že jakékoliv napětí v. nabíd­ce tohoto zboží bude jen dočasné, a že se omezí na první měsíce tohoto roku. Na druhé straně však se zdá, že cukr se stal „módním“ zbožím pro spekulanty, kteří opustili v současné době méně atraktivní trh kakaových bobů. Vzestup cen cukru může ještě pokračovat, neboť na. 1. čtvrtletí t. r. se předpokládá značně velká poten­ciální poptávka. V Londýně se 25. ledna sejde vý­konný výbor Mezinárodní dohody o cukru, aby zvážil současnou tržní si­tuaci. Převládající cena cukru je nyftí nad horní hranicí stanovenou doho­dou (4,50 c/ lb; zhruba 47 Lstg/dl. tj a udrží-li se na této výši po 17 ob­chodních dnů, zvýší se automaticky základní exportní kvóta z nynějších 100 % na 110 %. V současné době však výbor bude muset nějak usmířit importérské země dohody, pro které nynější ceny znamenají proti téže době loni zvýšení o více než 50 %. Sníženi diskontu v Dánsku Ústřední banka Dánska snížila 20. ledna 1971 s okamžitou platností dis­kontní sazbu z 9% na 8 %. V krát­kém průvodním sdělení banka uvádí, že toto opatření je důsledkem sestup­ného trendu diskontních sazeb v za­hraničí i určitého zlepšení dánské platební bilance. Zároveň se však zdů­razňuje, že trvající velký deficit pla­tební bilance země nedovoluje uvol­nit rigorózní restriktivní úvěrovou politiku. Podle předběžných údajů činí pasiv­ní saldo platební bilance Dánska za rok 1970 asi 4 mld Dkr. Celkové za­dlužení Dánska v zahraničí dosahuje podle podkladů Mezinárodního měno­vého fondu přibližně 16 mld Dkr.

Next