Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1970 (XX/27-52)

1970-11-25 / No. 47

dne 25. XI. 1970 číslo 47 ročník XX Z OBSAHU: V tomto čísle zahajujeme diskusi Učitel a součas­nost. V příloze uveřejňujeme stať „Leninská teorie pro­­letářského internaciona­lismu a současnost“ k dal­šímu vzdělávání učitelů SO. VÝROČÍ ZALOŽENI KSČ se kvapem blíži. Oslavy sice vyvrcholí v květnových dnech pří­štího roku, ale zdaleka nepůjde jen o jedno­rázovou akci. Významného výročí má být vy­užito k systematickému objasňování úlohy strany v historii Československa, k tomu, aby všichni občané pochopili podstatu a smysl ve­doucí úlohy KSČ v naší společnosti. Výročí má podnítit k široké pracovní iniciativě, k rozvo­ji vědecké práce, kulturní tvořivosti, k další­mu prohloubení komunistické výchovy mláde­že. • 0 tom, že se školy již nyní důkladně při­pravují na oslavy, že ředitelé a učitelé 1 stra­nické a odborové organizace promýšlejí vy­užití výročí k dalšímu prohloubení politicko­­ideové práce 1 k rozvoji Iniciativy, svědčí řa­da dopisů a zpráv, které dostáváme v posled­ní době do redakce, stejně jako rezoluce a vý­zvy adresované jiným školám. Nemůžeme všechny v plném znění přetiskovat, je jich příliš mnoho, proto zpravidla na druhé strán­ce UN nacházejí čtenáři v krátkých zprávách stručná oznámení či výtahy z dopisů a pří­spěvků, které se nám do redakce dostanou. V mnoha dopisech nacházíme upozornění, že školy dostávají málo informací o tom, co vše se v rámci 50. výročí chystá; čtenáři nás žá­dají o různé materiály, fotografie, údaje. Není v našich silách vždy ihned a každému vyho­vět. Promýšleli jsme v našem redakčním ko­lektivu, jak se Učitelské noviny zapojí do oslav výročí vzniku KSČ, jak pomůžeme ško­lám, učitelům, ředitelům, inspektorům i dal­ším školským pracovníkům v přípravě různých akcí. Od příštího čísla najdete pravidelně na dru­hé straně UN pod emblémem srpu a kladiva 50. výročí KSČ informace, které vám pomohou v práci. Budeme vás seznamovat s tím, co chystá školské vysílání rozhlasu a rozhlas vůbec k 50. výročí, co chystá televize, Státní pedagogické nakladatelství, Svoboda 1 další nakladatelství a co připravují časopisy. Jistě vám pomůže zpráva o publikaci agentury ČTK Pressfoto — 0 souboru fotografických materiálů z dějin KSČ pro nástěnné noviny i jiné účely. V této rubrice vás také budeme informovat, co se děje na školách. Dostaneme-li příspěv­ky, které budou nejen informativní, ale pod­nětné svým obsahem, které přinesou myšlen­ky a nápady k širšímu využití, pak tyto pří­spěvky najdete i na jiných stránkách UN. Od začátku příštího roku budeme pravidel­ně otiskovat vlastní materiály k výročí. Jsme si vědomi toho, že denní i odborný tisk bude uveřejňovat mnoho článků a statí z historie KSČ; nechceme pouze opakovat to, co můžete najít jinde. Protože jsme noviny učitelů a pro učitele, zaměříme se v našich článcích pře­devším na vzpomínky starých učitelů-komu­­nlstů, na rozhovory s nimi, na vylíčení podílu učitelstva v boji pokrokových sil CSR proti ka­pitalismu, za vybudování socialismu. V histo­rickém sledu začneme přípravou na ustavení KSČ a postupně dojdeme — v květnových čís­lech UN — až do současnosti. Věříme, že uči­telé a všichni školští pracovníci, kteří budou připravovat referáty k 50. výročí KSČ, kteří budou hovořit k žákům na školách i jinde, budou moci těchto materiálů v přípravě svých vystoupení plně využit. Samozřejmě nezapome­neme ani na fotografie Napište nám, co chcete vědět o historii 1 současnosti KSČ, u podílu učitelstva v boji strany proti kapitalismu, za socialismus, na­pište nám, o čem vás máme informovat, o čem máme v UN napsat, abychom vám pomohli ve víší přípravě k oslavám 50. výročí KSČ. . UN VLADIMÍR RUML: 25. listopadu bude na Pražský hrad při­cházet hodně gratulantů, aby předali ky­tičku a řekli několik upřímných slov na­šemu presidentovi soudruhovi Ludvíku Svo­bodovi. Mnohem víc však bude těch, kteří se ten den na Hradčany nedostanou, kteří sem zalétnou fen v mysli, i když by i oni chtěli potřást soudruhovi presidentovi ru­kou a říci mu za sebe, za své známé, za své děti ze škol, že mu přejí hodně sil do další práce v čele našeho státu v zájmu nás všech, v zájmu spokojeného života, klidu a míru, v zájmu socialismu. Soudruh Svoboda si tuto gratulaci za­slouží. Zaslouží si ji za vše, co pro nás udělal především v letech války, kdy se neohroženě a nekompromisně postavil do čela Čechů a Slováků rozhodnutých po­zvednout po boku sovětského lidu zbraň proti hitlerovskému fašismu za svobodu naší vlasti. Zaslouží si ji za další léta prá­ce pro republiku, at ve funkci prvního mi­nistra obrany v osvobozené republice, či za obětavé plnění řady dalších úkolů, kte­ré mu byly lidem Československa svěřeny. Presidentské funkce se soudruh Svoboda ujíptal v době, která nebyla lehká; rozhod­nutí, která učinil, ne vždy našla okamžitě pochopení všech občanů naší republiky. Vývoj však potvrdil, že to byla rozhodnutí správná a moudrá — a za to mu patří náš dík a srdečné přání: MNOHO ZDRAVÍ DO DALŠÍCH LET, SOUDRUHU PRESIDENTE! President republiky Ludvik Svoboda vítá na Pražském hradě ministryni kultury SSSR J. A. Furcevovou, vedoucí sovětské delegace na Dnech sovětské kultury v ČSSR aktuálnost Engelsova myslitelského odkazu Bedřich Engels je spolutvůrcem učení vědeckého socialismu. Jeho teoretické dílo je vskutku všestranné; zvláštní zásluhy má pak Engels o rozpracování otázek dia­lektického a historického materialismu. Engels věnoval mnoho úsilí zkoumání dialektiky přírody, společnosti i lidského myšlení. Marxistická filosofie není ani jed­nostranným naturalismem, ani jednostran­ným sociologismem. Engels vždy poukazo­val na specifičnost dialektiky společnosti,, zároveň však vycházel z toho, že dialek­tika přírody je základem dialektiky spo­lečenského pohybu a vývoje. Metafyzické oddělení filosofie přírody a filosofie spo­lečnosti vede k tomu, že se zabsolutňují na jedné straně specifická určení pohybu pří­rody a specifická určení pohybu společ­nosti na druhé straně. Engelsův přístup nemá s tímto metodologickým a gnoseolo­­gickým dualismem nic společného'. Engels rozvíjel filosofii také jako jednotnou kon­cepci světa jako celku. Pro zkoumání a pravdivé pochopení spo­lečenského vývoje má zásadní význam idea historickomaterialistického determinismu, Engels dokazoval, že zákonitosti společen­ského vývoje mají objektivní charakter, že jsou východiskem praktické činnosti lidí, kteří přeměňují podmínky své vlastní exis­tence. Engelsova koncepce plně respek­tuje specifičnost společenského pohybu. Engels zdůrazňuje, že zákonitosti spole­čenského pohybu působí prostřednictvím jednání lidí, že poznání objektivní podmí­něnosti jednání lidí je nezbytným před­pokladem jejich uvědomělé činnosti. En­gels nikterak nepopíral význam subjek­tivního činitele v dějinách procesu; smysl jeho teoretického konceptu spočívá mimo jiné v tom, aby byly prozkoumány objek­tivní předpoklady činnosti lidí, aby čin­nost měla cílevědomý charakter. Auten­tické Engelsovy názory jsou podstatně od­lišné od koncepcí mechanického materia­lismu, který popírá specifičnost společen­ského pohybu a jemu vlastní dialektiku objektu a subjektu. Pokud jsme se sešli s podobnými koncepcemi, pak měly zcela účelový charakter; měly totiž „zdůvodnit“ takovou „reformu“ marxisticko-leninské fi­losofie, kde se v roaporu se skutečností — abstrahovalo od okolnosti, že činní lidé jednají v určitých konkrétních podmín­kách. Engelsovy ideje nám pomáhají ve vědec­ké kritice indeterministických koncepcí, tedy takových koncepcí, které také vystu­pují ve spojení s různými formami nevě­deckého maloburžoazního socialismu. Byly to koncepce indeterminismu, filosofického a sociologického individualismu, které byly součástí revizionistických dezinter­pretací marxismu již před rokem 1968. Právě tyto ideje pomáhaly vytvářet du­chovní klima, v němž „vše je dovoleno“, vše — s výjimkou skutečné revoluční čin­nosti, vycházející z marxismu-leninismu. Engels byl . nejenom teoretikem, byl i organizátorem revolučního hnutí. Chápal vědecký socialismus jako teorii osvoboze­ní dělnické třídy a ostatních pracujících; byl si vědom toho, že je třeba učinit vše potřebné, aby se ideje vědeckého socialismu staly obsahem vědomí co největšího počtu dělníků. Jestliže si tedy uvědomíme, že Engels usiloval o jednotu teorie a.praxe, v revolučním hnutí, dojdeme také k zá­věru, že představovat Engelse jako teore­tika, který podceňoval — či snad dokonce nepriznával — ideologický aspekt učení vědeckého socialismu, neodpovídá skuteč­nosti. Marxovy a Engelsovy názory na problém ideologie se vyvíjely. V „Německé ideolo­gii“ vyjadřuje Marx a Engels kvalitativní odlišnost vlastních koncepcí a koncepcí buržoazních tak, že označují buržoázni koncepce za ideologii ve smyslu falešného vědomí, tedy nepravdivého, „převrácené­ho“ obrazu světa. Ale i v této fázi vývoje svých názorů vycházejí Marx a Engels z toho, že vývoj společenské teorie je ve vnitřním spojení s vývojem tříd. Engels vysoce vyzdvihoval význam vědy a teorie pro praktické revoluční hnutí. Bez vědeckého základu by dělnická třída a její revoluční strana nemohly splnit svoji his­torickou roli. Engels měl přitom na mysli živou vědu, která vychází z empiricky dané skutečnosti, v teorii podává vysvět­lení podstatných a určujících souvislostí společenské struktury a odhaluje tedy zá­konitosti společenského pohybu. Jen si vzpomeňte, jak Marx i Engels na základě revolučních zkušeností roku 1848 nebo na základě zkušeností Pařížské komuny roz­víjejí teorii společnosti, zvláště pak teorii revoluce a státu. Marx a Engels — jako tvůrci vědeckého socialismu — navazovali na německou kla­sickou filosofii, anglickou politickou eko­nomii a francouzský utopický socialismus. Engels se mnohokrát vyslovoval o vztahu vlastních koncepcí k předcházející teorii společnosti. To ovšem nebylo samoúčelné; tyto „návraty“ umožňovaly všestranněji a přesněji určit svoji vlastní pozici. Je to jeden z neoddělitelných rysů revolučně kritického přístupu k myšlenkovému od­kazu minulosti. Engels rozvíjel učení vě­deckého socialismu, neustupoval odi zá­kladních principů;.byl si vědom toho, že teorie vědeckého socialismu vznikla dia­lektickým překonáním dosavadního spole­­čensko-teoretického myšlení z pozic děl­nické třídy. Engels považoval teoretický boj za ne­oddělitelnou součást boje dělnické třídy. V jeho díle nalézáme kritiku různých fo­rem nevědeckého socialismu a buržoázni ideologie. Polemický charakter řady děl Bedřicha Engelse vyplývá právě z toho, že Engels správně rozeznal, že buržoázni ideologie dezorientuje pracující, že její funkcí je podrobit dělnické hnutí buržoaz­­nímu vlivu. Samostatná politika dělnické třídy vyžaduje ideologický boj proti bur­­žoazním vlivům na dělnickou třídu. V hledání odpovědí na nové otázky, kte­ré vývoj společnosti staví před marxistic­u kou teorii, budeme hledat východisko také spoluzakladatele našeho revolučního učení, Bedřicha Engelse. (Z předmluvy ke sborníku z Engelsova díla „MySlenky o socialismu a vědě", který vy­jde v nakladatelství „Horizont“ o únoru 1971.)

Next