Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1970 (XX/27-52)
1970-11-25 / No. 47
dne 25. XI. 1970 číslo 47 ročník XX Z OBSAHU: V tomto čísle zahajujeme diskusi Učitel a současnost. V příloze uveřejňujeme stať „Leninská teorie proletářského internacionalismu a současnost“ k dalšímu vzdělávání učitelů SO. VÝROČÍ ZALOŽENI KSČ se kvapem blíži. Oslavy sice vyvrcholí v květnových dnech příštího roku, ale zdaleka nepůjde jen o jednorázovou akci. Významného výročí má být využito k systematickému objasňování úlohy strany v historii Československa, k tomu, aby všichni občané pochopili podstatu a smysl vedoucí úlohy KSČ v naší společnosti. Výročí má podnítit k široké pracovní iniciativě, k rozvoji vědecké práce, kulturní tvořivosti, k dalšímu prohloubení komunistické výchovy mládeže. • 0 tom, že se školy již nyní důkladně připravují na oslavy, že ředitelé a učitelé 1 stranické a odborové organizace promýšlejí využití výročí k dalšímu prohloubení politickoideové práce 1 k rozvoji Iniciativy, svědčí řada dopisů a zpráv, které dostáváme v poslední době do redakce, stejně jako rezoluce a výzvy adresované jiným školám. Nemůžeme všechny v plném znění přetiskovat, je jich příliš mnoho, proto zpravidla na druhé stránce UN nacházejí čtenáři v krátkých zprávách stručná oznámení či výtahy z dopisů a příspěvků, které se nám do redakce dostanou. V mnoha dopisech nacházíme upozornění, že školy dostávají málo informací o tom, co vše se v rámci 50. výročí chystá; čtenáři nás žádají o různé materiály, fotografie, údaje. Není v našich silách vždy ihned a každému vyhovět. Promýšleli jsme v našem redakčním kolektivu, jak se Učitelské noviny zapojí do oslav výročí vzniku KSČ, jak pomůžeme školám, učitelům, ředitelům, inspektorům i dalším školským pracovníkům v přípravě různých akcí. Od příštího čísla najdete pravidelně na druhé straně UN pod emblémem srpu a kladiva 50. výročí KSČ informace, které vám pomohou v práci. Budeme vás seznamovat s tím, co chystá školské vysílání rozhlasu a rozhlas vůbec k 50. výročí, co chystá televize, Státní pedagogické nakladatelství, Svoboda 1 další nakladatelství a co připravují časopisy. Jistě vám pomůže zpráva o publikaci agentury ČTK Pressfoto — 0 souboru fotografických materiálů z dějin KSČ pro nástěnné noviny i jiné účely. V této rubrice vás také budeme informovat, co se děje na školách. Dostaneme-li příspěvky, které budou nejen informativní, ale podnětné svým obsahem, které přinesou myšlenky a nápady k širšímu využití, pak tyto příspěvky najdete i na jiných stránkách UN. Od začátku příštího roku budeme pravidelně otiskovat vlastní materiály k výročí. Jsme si vědomi toho, že denní i odborný tisk bude uveřejňovat mnoho článků a statí z historie KSČ; nechceme pouze opakovat to, co můžete najít jinde. Protože jsme noviny učitelů a pro učitele, zaměříme se v našich článcích především na vzpomínky starých učitelů-komunlstů, na rozhovory s nimi, na vylíčení podílu učitelstva v boji pokrokových sil CSR proti kapitalismu, za vybudování socialismu. V historickém sledu začneme přípravou na ustavení KSČ a postupně dojdeme — v květnových číslech UN — až do současnosti. Věříme, že učitelé a všichni školští pracovníci, kteří budou připravovat referáty k 50. výročí KSČ, kteří budou hovořit k žákům na školách i jinde, budou moci těchto materiálů v přípravě svých vystoupení plně využit. Samozřejmě nezapomeneme ani na fotografie Napište nám, co chcete vědět o historii 1 současnosti KSČ, u podílu učitelstva v boji strany proti kapitalismu, za socialismus, napište nám, o čem vás máme informovat, o čem máme v UN napsat, abychom vám pomohli ve víší přípravě k oslavám 50. výročí KSČ. . UN VLADIMÍR RUML: 25. listopadu bude na Pražský hrad přicházet hodně gratulantů, aby předali kytičku a řekli několik upřímných slov našemu presidentovi soudruhovi Ludvíku Svobodovi. Mnohem víc však bude těch, kteří se ten den na Hradčany nedostanou, kteří sem zalétnou fen v mysli, i když by i oni chtěli potřást soudruhovi presidentovi rukou a říci mu za sebe, za své známé, za své děti ze škol, že mu přejí hodně sil do další práce v čele našeho státu v zájmu nás všech, v zájmu spokojeného života, klidu a míru, v zájmu socialismu. Soudruh Svoboda si tuto gratulaci zaslouží. Zaslouží si ji za vše, co pro nás udělal především v letech války, kdy se neohroženě a nekompromisně postavil do čela Čechů a Slováků rozhodnutých pozvednout po boku sovětského lidu zbraň proti hitlerovskému fašismu za svobodu naší vlasti. Zaslouží si ji za další léta práce pro republiku, at ve funkci prvního ministra obrany v osvobozené republice, či za obětavé plnění řady dalších úkolů, které mu byly lidem Československa svěřeny. Presidentské funkce se soudruh Svoboda ujíptal v době, která nebyla lehká; rozhodnutí, která učinil, ne vždy našla okamžitě pochopení všech občanů naší republiky. Vývoj však potvrdil, že to byla rozhodnutí správná a moudrá — a za to mu patří náš dík a srdečné přání: MNOHO ZDRAVÍ DO DALŠÍCH LET, SOUDRUHU PRESIDENTE! President republiky Ludvik Svoboda vítá na Pražském hradě ministryni kultury SSSR J. A. Furcevovou, vedoucí sovětské delegace na Dnech sovětské kultury v ČSSR aktuálnost Engelsova myslitelského odkazu Bedřich Engels je spolutvůrcem učení vědeckého socialismu. Jeho teoretické dílo je vskutku všestranné; zvláštní zásluhy má pak Engels o rozpracování otázek dialektického a historického materialismu. Engels věnoval mnoho úsilí zkoumání dialektiky přírody, společnosti i lidského myšlení. Marxistická filosofie není ani jednostranným naturalismem, ani jednostranným sociologismem. Engels vždy poukazoval na specifičnost dialektiky společnosti,, zároveň však vycházel z toho, že dialektika přírody je základem dialektiky společenského pohybu a vývoje. Metafyzické oddělení filosofie přírody a filosofie společnosti vede k tomu, že se zabsolutňují na jedné straně specifická určení pohybu přírody a specifická určení pohybu společnosti na druhé straně. Engelsův přístup nemá s tímto metodologickým a gnoseologickým dualismem nic společného'. Engels rozvíjel filosofii také jako jednotnou koncepci světa jako celku. Pro zkoumání a pravdivé pochopení společenského vývoje má zásadní význam idea historickomaterialistického determinismu, Engels dokazoval, že zákonitosti společenského vývoje mají objektivní charakter, že jsou východiskem praktické činnosti lidí, kteří přeměňují podmínky své vlastní existence. Engelsova koncepce plně respektuje specifičnost společenského pohybu. Engels zdůrazňuje, že zákonitosti společenského pohybu působí prostřednictvím jednání lidí, že poznání objektivní podmíněnosti jednání lidí je nezbytným předpokladem jejich uvědomělé činnosti. Engels nikterak nepopíral význam subjektivního činitele v dějinách procesu; smysl jeho teoretického konceptu spočívá mimo jiné v tom, aby byly prozkoumány objektivní předpoklady činnosti lidí, aby činnost měla cílevědomý charakter. Autentické Engelsovy názory jsou podstatně odlišné od koncepcí mechanického materialismu, který popírá specifičnost společenského pohybu a jemu vlastní dialektiku objektu a subjektu. Pokud jsme se sešli s podobnými koncepcemi, pak měly zcela účelový charakter; měly totiž „zdůvodnit“ takovou „reformu“ marxisticko-leninské filosofie, kde se v roaporu se skutečností — abstrahovalo od okolnosti, že činní lidé jednají v určitých konkrétních podmínkách. Engelsovy ideje nám pomáhají ve vědecké kritice indeterministických koncepcí, tedy takových koncepcí, které také vystupují ve spojení s různými formami nevědeckého maloburžoazního socialismu. Byly to koncepce indeterminismu, filosofického a sociologického individualismu, které byly součástí revizionistických dezinterpretací marxismu již před rokem 1968. Právě tyto ideje pomáhaly vytvářet duchovní klima, v němž „vše je dovoleno“, vše — s výjimkou skutečné revoluční činnosti, vycházející z marxismu-leninismu. Engels byl . nejenom teoretikem, byl i organizátorem revolučního hnutí. Chápal vědecký socialismus jako teorii osvobození dělnické třídy a ostatních pracujících; byl si vědom toho, že je třeba učinit vše potřebné, aby se ideje vědeckého socialismu staly obsahem vědomí co největšího počtu dělníků. Jestliže si tedy uvědomíme, že Engels usiloval o jednotu teorie a.praxe, v revolučním hnutí, dojdeme také k závěru, že představovat Engelse jako teoretika, který podceňoval — či snad dokonce nepriznával — ideologický aspekt učení vědeckého socialismu, neodpovídá skutečnosti. Marxovy a Engelsovy názory na problém ideologie se vyvíjely. V „Německé ideologii“ vyjadřuje Marx a Engels kvalitativní odlišnost vlastních koncepcí a koncepcí buržoazních tak, že označují buržoázni koncepce za ideologii ve smyslu falešného vědomí, tedy nepravdivého, „převráceného“ obrazu světa. Ale i v této fázi vývoje svých názorů vycházejí Marx a Engels z toho, že vývoj společenské teorie je ve vnitřním spojení s vývojem tříd. Engels vysoce vyzdvihoval význam vědy a teorie pro praktické revoluční hnutí. Bez vědeckého základu by dělnická třída a její revoluční strana nemohly splnit svoji historickou roli. Engels měl přitom na mysli živou vědu, která vychází z empiricky dané skutečnosti, v teorii podává vysvětlení podstatných a určujících souvislostí společenské struktury a odhaluje tedy zákonitosti společenského pohybu. Jen si vzpomeňte, jak Marx i Engels na základě revolučních zkušeností roku 1848 nebo na základě zkušeností Pařížské komuny rozvíjejí teorii společnosti, zvláště pak teorii revoluce a státu. Marx a Engels — jako tvůrci vědeckého socialismu — navazovali na německou klasickou filosofii, anglickou politickou ekonomii a francouzský utopický socialismus. Engels se mnohokrát vyslovoval o vztahu vlastních koncepcí k předcházející teorii společnosti. To ovšem nebylo samoúčelné; tyto „návraty“ umožňovaly všestranněji a přesněji určit svoji vlastní pozici. Je to jeden z neoddělitelných rysů revolučně kritického přístupu k myšlenkovému odkazu minulosti. Engels rozvíjel učení vědeckého socialismu, neustupoval odi základních principů;.byl si vědom toho, že teorie vědeckého socialismu vznikla dialektickým překonáním dosavadního společensko-teoretického myšlení z pozic dělnické třídy. Engels považoval teoretický boj za neoddělitelnou součást boje dělnické třídy. V jeho díle nalézáme kritiku různých forem nevědeckého socialismu a buržoázni ideologie. Polemický charakter řady děl Bedřicha Engelse vyplývá právě z toho, že Engels správně rozeznal, že buržoázni ideologie dezorientuje pracující, že její funkcí je podrobit dělnické hnutí buržoaznímu vlivu. Samostatná politika dělnické třídy vyžaduje ideologický boj proti buržoazním vlivům na dělnickou třídu. V hledání odpovědí na nové otázky, které vývoj společnosti staví před marxisticu kou teorii, budeme hledat východisko také spoluzakladatele našeho revolučního učení, Bedřicha Engelse. (Z předmluvy ke sborníku z Engelsova díla „MySlenky o socialismu a vědě", který vyjde v nakladatelství „Horizont“ o únoru 1971.)