Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)

1970-07-10 / No. 83

ft \S n 1 ZPRAVODAJSTVÍ 'f. PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD E. hospodářství CENA 2,50 Kčs Státní závěrečný účet za rok 1969 Ve středu se konaly oddělené schůze obou sněmuven Federálního shromáž­děni. Poslanci schválili několik zákonných předloh, mezinárodních úmluv a dohod a některá kádrová opatřeni. |edním z hlavních bodů jednáni byl štátni závěrečný účet federace za rok 1969. Výklad k němu podal federálni ministr R. Rohlíček. Z Jeho projevu vyjímáme: Postupná konsolidace se projevila zejména v tempu růstu národního důchodu, v určitém zvýšení hospo­dárnosti, ve snižování materiálových nákladů a růstu rentability. 1 když se nedosáhlo plánovaných předpo­kladů, svědčí to o částečném obratu k lepšímu. Zlepšil se 1 vývoj renta­bility v zahraničním obchodu a po období nervózity a nákupních hore­ček se v podstatě stabilizovala si­tuace na vnitřním trhu. Ke konci roku se zlepšil vývoj i v zásobách maloobchodu. Rok 1969 byl od pe­něžní reformy prvním rokem, kdy byl vyšší obrat průmyslového zboží než potravin. V minulém roce nadále pokračoval rychlejší rozvoj SSR, kde průmys­lová výroba se zvýšilo o 7,4 proč., zatímco v ČŠR o 4,5 proč. a inves­tice o 18,3 proč., zatímco v ČSR o 12,9 proč. Přes řadu pozitivních rysů ve vý­voji v roce 1969, které se začaly pro­jevovat ve druhé polovině roku, pře­trvávaly závažné negativní jevy. Růst výroby ve všech odvětvích byl rych­lý, avšak růst peněžních prostředků v rukou obyvatelstva, podniků i státu byl ještě rychlejší. Určitou představu o tomto vývoji dává porovnání tempa růstu národ­ního důchodu s tempem růstu zá­kladních ukazatelů. Tak při růstu národního důchodu o 6,5 proč. rostla osobni spotřeba o 7,1 proč., příjmy obyvatelstva o 11,4 proč., výdaje stát­ního rozpočtu o 17,0 proč., malo­obchodní obrat o 12,2 proč. Došlo k růstu velkoobchodních cen o 2,4 proč. a maloobchodních cen o 4,0 proč. Takovýto vývoj naznačuje pří­činy prohloubení některých dispro­porcí. Živelný vývoj cen a mezd svými důsledky zejména morálně znehod­nocoval výsledky práce našich děl­níků a rolníků i ostatních pracují­cích, takže přes růst životni úrovně, existoval u obyvatelstva brzy pocit její stagnace, anebo dokonce jejího poklesu. ČásteĎné zlepšeni situace v zahra­ničním obchodě se projevilo 1 v mír­ném zvýšeni celkového obratu a v poklesu nákladů na získáni rublu i dolaru. Nepříznivý vývoj platební bilance se socialistickými státy je výsledkem nedostatečného vlivu státu a jeho orgánů na tuto činnost, zejména v ob­lasti dovozu. Ve smyslu příslušných usneseni vlády jsou zpracována opa­třeni na odstraněn! dosavadních ne­rovnoměrností působeni ekonomic­kých nástrojů na vývoz do socialis­tických zemí a kapitalistických států. Vývoj zahraničního obchodu v mi­nulém roce opět potvrdil, jak je ne vyhnutelné zpracovat 1 v této oblasti dlouhodobou koncepci. VÝSLEDKY STÁTNÍHO ROŽPOCTU Konečným výsledkem hospodaření všech tří státních rozpočtů v roce 1989 byl celostátní přebytek ve výši 3,4 mld. Kčs, z čehož připadá na fe­derální rozpočet 2,9 mld. Kčs, na rozpočet ČSR 366 mil. Kčs a na roz­počet SSR 194 mil. Kčs. Rozpočty ná rodních výborů skončily přebytkem ve výši 4 mld. Kčs. K dosaženi celkových příznivých výsledků rozpočtového hospodařen! ve značné míře přispěla stabilizačn opatřeni vlády po květnovém plénu ÜV KSČ 1969, kterými byla zabrz děna řada negativních ekonomických procesů. Důležitý význam měl i zá kon č. 131/69 o odvodech ze zisku jehož působením byla zastavena ten­dence ke schodkovostl státního roz­počtu, která se projevovala v před­cházejících letech. Odvody podniků představují největší podíl na růstu příjmů státních rozpočtů. Svým dílem přispěla 1 úsporné opatřeni. Nepříznivě ovlivnila výsledek stát­ního rozpočtu skutečnost, že přes růst příjmů od podniků nesplnily tyto plánované odvody o 3,6 mld. Kčs, protože i v tvorbě zisku zůstaly dlužny v porovnáni s plánem částku 4,9 mld. Kčs. Mimo to jim byly po­voleny značné výjimky a slevy z od­vodů. V souhrnu je možno dosažený vý­sledek sice kladně hodnotit, není možné však ho označit za nějaký úspěch. Tím spíše, přihlédneme-11 ke konkrétní finanční situaci, kdy ještě všeobecně převládá nehospodárnost, nízká úroveň řízení, nedostatky v cel­kových finančních vztazích, v ce­nách 1 ve mzdách, 1 v úvěrové poli­tice. Dosažený výsledeik chápeme jako předpoklad dalšího ozdravovacího procesu ekonomiky a tedy 1 financi. Dnešní podoba rozpočtové sousta­vy a úloha federálního rozpočtu v ní neodpovídá plně potřebám Integra­ce, centrálního řízení, ba ani ne všem potřebám koordinace záměrů státní hospodářské politiky ve finanční oblasti. Tyto otázky navrhujeme ře­šit v rámci změn zákona o rozpočto­vých pravidlech, který vláda předloží k projednání na podzim letošního roku. Poznatky z vývoje v minulých le­tech současně určují potřebný směr dalšího zaměření hospodářské ooli­­ttky: spojovat opatření na zvyšování efektivnosti výroby s dodržováním zásad mzdové a cenové regulace a s maximální hospodárností při vyna­kládání prostředků, a to jak v pod­nicích, tak i v rozpočtových organi­zacích. CELKOVÝ VÝVOJ ČESKOSLOVENSKÉ EKONOMIKY VE VZTAZÍCH PODNIKU K STÁTNÍMU ROZPOČTU Největší podíl odvodů na růstu příjmů státního rozpočtu tvořily od­vody podniků: byly větší o 15,5 mld. Kčs, tj. o 28 proč., než v roce 1968. Z finančních zdrojů, které podniky vytvořily, tj. ze zisku a odpisů a po připočítání dotací ze státního rozpoč­tu, jim zůstalo o 200 mil. Kčs méně, než v roce 1968. Plán zisku se nesplnil v ČSR o 1,9 mld. Kčs, v SSR o 0,5 mld. Kčs. Proti roku 1968 jo zvýšily dotace a subvence podnikům z ústředních rozpočtů o 3,2 mld. Kčs, rozpočty byly překročeny o 5,0 proč. Systém podnikové i osobní zaintere­sovanosti v roce 1969 nevytvořil do­statečný zájem na snižování mzdo­vých nákladů v podnicích. Snaha co nejvíc investovat pokračovala, při­tom se však nehodnotila efektivnost. Např. řada podniků v minulých le­tech lehkomyslně přijímala investič­ní úvěry. Dnes vidí těžkosti své si­tuace a vyžaduje, aby byly splaceny z prostředků státního rozpočtu, popi4, požaduje dotace či výjimky a slevy r daní a odvodů. /Pokračováni na straně 2.) Výroba zemědělských strojů v RVHP V Roštově na Donu skončila pora­da pracovní skupiny RVHP- o specia lizaci výroby zemědělských strojů a traktorů v pětiletém období 1971 až 1975. Porady se zúčastnili zástupci Bulharska, Československa, Maďar­ska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR, jakož 1 delegace SFRJ. Návrhy pro­jednané na poradě směřují k plněj­šímu krytí potřeb zemědělství zemí RVHP ve strojích. Podle doporučení porady má být výroba silných traktorů ve třídě nad 31 soustředěna v Sovětském svazu. Tyto stroje, po nichž je značná po­ptávka v mnoha zemích, se vyrábějí v několika sovětských závodech. Ně­které typy traktorů, mj. speciální sa­­dařské a vlnařské, je účelné vyrábět v Bulharsku, ČSSR, NDR, Polsku, Ru­munsku a SFRJ. Stroje na kultivaci a sklizeň bram­bor se doporučuje vyrábět v ČSSR, Polsku a SSSR. V řadě zemí, přede­vším v NDR, by se měly vyrábět stro­je na mechanizaci živočišné výroby a produkci krmiv. Vzhledem ke spe­cifičnosti zemědělské produkce v jed­notlivých zemích porada doporučila aby se stroje na kultivaci a zpraco­vání lnu vyráběly v SSSR, tabáku a zeleniny v Bulharsku, chmele v ČSSR a stroje pro sady a vinice v Maďar­sku. Reprezentační zakázky porcelánových servisů a souprav vyrábí jako jediný závod v republice Bohemia v Nové Roli na Karlovarsku. Z nových moderních hal, postavených před několika léty, vychází zboží, určené z 65 % na vyvoz do padesáti států světa Závod vytváří zdravou protiváhu těžkému průmyslu v kraji a dává pracovní příležitost ženám z celého okolí jichž je tu zaměstná­no 75% Na snímku je sériová výroba porcelánových cukřenek na karuselu ve vylévárně. Foto ^TK — J- vlach Pololetní bilance stavbařů Ke Dni stavbařů, který se každoročně — letos již po dvanácté — koná dru­hou červencovou neděli, hovořil s novináři ministr stavebnictví ČSR ing. Fran­tišek Šrámek. Uvedl zejména, že plnění plánovaných úkolů v oblasti bytové výstavby se značně lepší. Plán dokončování bytů splnily sta­vební podolky a organizace v červnu na 117,8%. za celé 1. pololetí na 101,2%. Proti stejnému období loň ského roku se odevzdalo o 3756 by tů více při odpočtu 2180 bytů, nedo končených loni v Praze. Z ročního úkolu 47 805 bytů se za prvních 6 měsíců dokončilo 17110, tj. 35,8 % z ročního úkolu. Loni tento podíl či­nil 31,4 %. Plán zahajování bytů byl v červnu rovněž splněn na 151,5 % a za 1. po­loletí na 103,5 %, tj. 42,5 % ročního úkolu. Červnové výsledky prakticky vyrovnaly schodky z minulých obdo­bí, avšak nepodařilo se zatím vyrov­nat rozestavěnost v jednotlivých tech­nologických stupních, která byla na­rušena špatnou rozestavěností ke konci minulého roku a nepříznivými vlivy počasí v prvních měsících le­tošního roku. Situace se dále zlepši v průběhu II. pololetí, jak to nazna­čují četné socialistické závazky pod­niků. Pián objemu stavebních prací na komplexní bytové výstavbě byl v I. pololetí rovněž splněn, a to na 104,1 proč., což se rovná 46,7 % ročního úkolu. I zdě se zlepšila situace proti minulému roku a celkové plnění je absolutně vyšší o 819 mil. Kčs. Plán výroby stavebních hmot je plněn již méně příznivě, a to na ne­celých 99 %, přitom cihlářská výro­ba jen na 95,7 %. Záměry pátého pětiletého plánu ve stavebnictví počítají s tím, že staveb­ní výroba má vzrůst o jednu třetinu Největším problémem bude organizo­vat stavební kapacity a pracovní síly pro hlavní město Prahu a Severočes­ký kraj, kam se budou koncentrovat hlavní úkoly stavebnictví. Existují re­álné předpoklady, ušetřit 75 000 pra covních sil na základě návrhů plánu technického rozvoje, který však vy­žaduje 2,8 mld Kčs investičních pro­středků — čili průměrně úspora na jednoho pracovníka by činila 55 700 Kčs. Výrazně má dále vzrůst produkce stavebních hmot, a to |ak v množ­ství, tak i v kvalitě Bude nutno zvý­šit podíl ocelových konstrukcí a ně­kterých lehkých stavebních materiá­lů. Zde se ovšem průmysl stavebních hmot neobejde bez výrazné pomocí dalších průmyslových odvětví Pro stavebnictví je totiž 41 % materiálů dodáváno z organizací ministerstva stavebnictví a zbývajících 59% z or­ganizací jiných odvětví. Ministr stavebnictví lng. František Šrámek zdůraznil, že budoucí postup řízení stavebnictví musí být založen na zvýšených nárocích na všestran­nou kázeň, avšak zároveň celé sta­vební odvětví vyžaduje jíčinnější pod­poru, než jaké se mu dostávalo až dosud. Výmluvný je argument, který dokládá klesající zájem o prácí ve stavebnictví, odkud v minulých lé­tech odešlo celkem 10 000 pracovní­ků do jiných odvětví. Letošní Den stavbařů by měl být proto využit též k těmto zamyšlením. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ■ Mezinárodního družstevního se­mináře uspořádaného Ústřední radou družstev v Jílovišti u Prahy se zúčast­nilo více než 40 pracovníků z 18 ror­­vo-jových zemí Asie a Afriky. ■ II. mezinárodní konferenci na téma „Práce a rozvoj iniciativy pra­covníků v obchodě“, uspořádal čs. federální výbor odborových svazů pracovníků státního o-bchodu spo:u s Výzkumným ústavem obchodu v Praze Na programu jednání za účas­ti 40 zahraničních účastníků byly re­feráty, zabývající se ekonomickými psychologickými a sociologickými aspekty práce a rozvoiem pracovní iniciativy v obchodě Cílem konfe­rence bylo na tomto úseku vytvořit předpoklady pro další prohloubení spolupráce zejména všech socialistic­kých zemí. ROZHOVOR S PŘEDSEDOU ČS. OBCHODNÍ KOMORY DR. OTAKARFM KOUTSKÝM 120 let od založení první obchodní komory Hospodářský a obchodní život našich zemí má bo­hatou a dlouholetou tradici, k níž bezesporu patří i le­tošní výročí, neboť před 128 lety byla v Praze založena první obchodní komora. Náš redaktor navštívil proto předsedu dnešní Československé obchodni komury dr. Otakara Koutského a požádal ho, aby se v sou­vislosti s několika otázkami zamyslel nad výsledky činnosti obchodních komor v posledních letech, nad smyslem a postavením obchodní komory ve světě a u nás. ■ Soudruhu předsedo, co můžete sdě­lit bližšího k tomuto vývoji od zalo­žení první obchodní komory v českých zemích? Založení pnvní obchodní komory spadá do období počínající industria­lizace českých zemí v rámci Rakou­­sko-Uherska. Původním jejím poslá­ním bylo obhajovat živnostenské a obchodnické zájmy. Postupně tato ob­chodní komora prodělávala celý roz­mach kapitalistické éry Raikousko- Uherska, vznik samostatného česko­slovenského státr a jeho vývoj po první světové válce. Během tohoto ob­dobí začaly vedle této první komory vznikat v českých zemích komory další, stejně jako v Bratislavě a ně­kterých městech republiky. Jejích ná­plň se měnila podle toho, jak v sobě obrážely problematiku, kterou přiná­šel hospodářský vývoj našich zemí. Po roce 1945 a zejména po roce 1948, kdy byly všechny existující ko­mory sloučeny v jednu pod názvem „Československá obchodní komora“, změnily se od základu i její úkoly. Věnovala se zejména úkolům propa­gačním, propagaci čs. zboží, čs. zahra ničního obchodu, sledovala oblast li­cencí a patentů, problémy kvality, výstavní činnost atd. Postupně se však mnohé z těchto činností v souladu s vývojem osamostatnily, takže ČsOK se výrazně postavila do služeb úspěš­ného rozvoje čs. zahraničního obcho­du. Jde o to, vytvářet podmínky pro tento rozvoj jak ve vnitřní ekonomi­ce, tak v zahraničních stycích 9 Jaké jj vůbec postavení a význam obchodních komor v dnešním světo­vém hospodářství? Jsou to hospodářské organizace, které existují ve všech státech. Ovšem jejich význam a poslání jsou rozdíl­né podle toho, zda existují v kapi­talistickém či v socialistickém tábo­ře. Ve většině kapitalistických zemí jsou reprezentanty iiberalistického směru soukromého podnikáni. Vytvo­řily mocnou Mezinárodní obchodní komoru, která hájí zájmy kapitalistic­kých podniků na mezinárodním fóru a v mezinárodních organizacích. Čes­koslovensko a ostatní země RVHP ne­jsou z principiálních důvodů jejími členy, ovšem spolupracují s touto Mezinárodní obchodní komorou v ně­kterých technických otázkách. B Jaké jsou tedy hlavní rozdíly v po­slání obchodních komor u nás v so­cialistických zemích a ve státech kapitalistických? Poslání obchodních komor socialis­tických zemí je velmi podobné — ma­ximálně přispívat a pomáhat rozvoji zahraničního obchodu a zahraničních hospodářských vztahů. Vzhledem k rozdílům ve skladbě ekonomik a je­jich řízení v jednotlivých zemích se činnost obchodních komor v jejich organizační struktuře poněkud liší Někde se obchodní komory nadále v plném rozsahu zabývají veškerou činností, spojenou s oficiálními nebo tzv. koordinovanými účastmi na vele­trzích a výstavách, anebo veškerou zahraničně obchodní publikační čin­ností, zatímco v Jiných socialistických zemích, stejně jako u nás, byly tyto činnosti postupně převedeny na spe­cializované organizace zahraničního obchodu. Naše komora patří ke sku plně, v níž obchodm komory zdůraz ňují své služby členským podnikům Ve srovnání s kapitalistickými ze měmi jsou rozdíly v poslání obchod nich komor přirozeně velmi značné Největší vidím v tom, že v kapitalis tických zemích jsou obchodní komory především zájmovými komorami sou­kromých podniků, které se stávají je­jich členy a de facto je ustavují vý­hradně proto, aby hájily jejich zájmy bez ohledu na zájmy celospolečenské. Naše obchodní komora a komory v so­cialistických zemích mají ve své čin­nosti rovněž plně na zřeteli zájmy svých členských podniků, poskytují jim maximum Informací a služeb, avšak základem zůstávají zájmy a pro­spěch celé ekonomiky a celé socia­listické společností 9 Kolik členů má dnes Čs. obchodní komora a jak řídí svou činnost? ČsOK sdružuje širokou členskou zá­kladnu — výrobní podniky, podniky zahraničního obchodu, výzkumná ústavy, vědecké instituce a banky. IPokračováni na str. M

Next