Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)
1970-07-10 / No. 83
ft \S n 1 ZPRAVODAJSTVÍ 'f. PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD E. hospodářství CENA 2,50 Kčs Státní závěrečný účet za rok 1969 Ve středu se konaly oddělené schůze obou sněmuven Federálního shromážděni. Poslanci schválili několik zákonných předloh, mezinárodních úmluv a dohod a některá kádrová opatřeni. |edním z hlavních bodů jednáni byl štátni závěrečný účet federace za rok 1969. Výklad k němu podal federálni ministr R. Rohlíček. Z Jeho projevu vyjímáme: Postupná konsolidace se projevila zejména v tempu růstu národního důchodu, v určitém zvýšení hospodárnosti, ve snižování materiálových nákladů a růstu rentability. 1 když se nedosáhlo plánovaných předpokladů, svědčí to o částečném obratu k lepšímu. Zlepšil se 1 vývoj rentability v zahraničním obchodu a po období nervózity a nákupních horeček se v podstatě stabilizovala situace na vnitřním trhu. Ke konci roku se zlepšil vývoj i v zásobách maloobchodu. Rok 1969 byl od peněžní reformy prvním rokem, kdy byl vyšší obrat průmyslového zboží než potravin. V minulém roce nadále pokračoval rychlejší rozvoj SSR, kde průmyslová výroba se zvýšilo o 7,4 proč., zatímco v ČŠR o 4,5 proč. a investice o 18,3 proč., zatímco v ČSR o 12,9 proč. Přes řadu pozitivních rysů ve vývoji v roce 1969, které se začaly projevovat ve druhé polovině roku, přetrvávaly závažné negativní jevy. Růst výroby ve všech odvětvích byl rychlý, avšak růst peněžních prostředků v rukou obyvatelstva, podniků i státu byl ještě rychlejší. Určitou představu o tomto vývoji dává porovnání tempa růstu národního důchodu s tempem růstu základních ukazatelů. Tak při růstu národního důchodu o 6,5 proč. rostla osobni spotřeba o 7,1 proč., příjmy obyvatelstva o 11,4 proč., výdaje státního rozpočtu o 17,0 proč., maloobchodní obrat o 12,2 proč. Došlo k růstu velkoobchodních cen o 2,4 proč. a maloobchodních cen o 4,0 proč. Takovýto vývoj naznačuje příčiny prohloubení některých disproporcí. Živelný vývoj cen a mezd svými důsledky zejména morálně znehodnocoval výsledky práce našich dělníků a rolníků i ostatních pracujících, takže přes růst životni úrovně, existoval u obyvatelstva brzy pocit její stagnace, anebo dokonce jejího poklesu. ČásteĎné zlepšeni situace v zahraničním obchodě se projevilo 1 v mírném zvýšeni celkového obratu a v poklesu nákladů na získáni rublu i dolaru. Nepříznivý vývoj platební bilance se socialistickými státy je výsledkem nedostatečného vlivu státu a jeho orgánů na tuto činnost, zejména v oblasti dovozu. Ve smyslu příslušných usneseni vlády jsou zpracována opatřeni na odstraněn! dosavadních nerovnoměrností působeni ekonomických nástrojů na vývoz do socialistických zemí a kapitalistických států. Vývoj zahraničního obchodu v minulém roce opět potvrdil, jak je ne vyhnutelné zpracovat 1 v této oblasti dlouhodobou koncepci. VÝSLEDKY STÁTNÍHO ROŽPOCTU Konečným výsledkem hospodaření všech tří státních rozpočtů v roce 1989 byl celostátní přebytek ve výši 3,4 mld. Kčs, z čehož připadá na federální rozpočet 2,9 mld. Kčs, na rozpočet ČSR 366 mil. Kčs a na rozpočet SSR 194 mil. Kčs. Rozpočty ná rodních výborů skončily přebytkem ve výši 4 mld. Kčs. K dosaženi celkových příznivých výsledků rozpočtového hospodařen! ve značné míře přispěla stabilizačn opatřeni vlády po květnovém plénu ÜV KSČ 1969, kterými byla zabrz děna řada negativních ekonomických procesů. Důležitý význam měl i zá kon č. 131/69 o odvodech ze zisku jehož působením byla zastavena tendence ke schodkovostl státního rozpočtu, která se projevovala v předcházejících letech. Odvody podniků představují největší podíl na růstu příjmů státních rozpočtů. Svým dílem přispěla 1 úsporné opatřeni. Nepříznivě ovlivnila výsledek státního rozpočtu skutečnost, že přes růst příjmů od podniků nesplnily tyto plánované odvody o 3,6 mld. Kčs, protože i v tvorbě zisku zůstaly dlužny v porovnáni s plánem částku 4,9 mld. Kčs. Mimo to jim byly povoleny značné výjimky a slevy z odvodů. V souhrnu je možno dosažený výsledek sice kladně hodnotit, není možné však ho označit za nějaký úspěch. Tím spíše, přihlédneme-11 ke konkrétní finanční situaci, kdy ještě všeobecně převládá nehospodárnost, nízká úroveň řízení, nedostatky v celkových finančních vztazích, v cenách 1 ve mzdách, 1 v úvěrové politice. Dosažený výsledeik chápeme jako předpoklad dalšího ozdravovacího procesu ekonomiky a tedy 1 financi. Dnešní podoba rozpočtové soustavy a úloha federálního rozpočtu v ní neodpovídá plně potřebám Integrace, centrálního řízení, ba ani ne všem potřebám koordinace záměrů státní hospodářské politiky ve finanční oblasti. Tyto otázky navrhujeme řešit v rámci změn zákona o rozpočtových pravidlech, který vláda předloží k projednání na podzim letošního roku. Poznatky z vývoje v minulých letech současně určují potřebný směr dalšího zaměření hospodářské oolittky: spojovat opatření na zvyšování efektivnosti výroby s dodržováním zásad mzdové a cenové regulace a s maximální hospodárností při vynakládání prostředků, a to jak v podnicích, tak i v rozpočtových organizacích. CELKOVÝ VÝVOJ ČESKOSLOVENSKÉ EKONOMIKY VE VZTAZÍCH PODNIKU K STÁTNÍMU ROZPOČTU Největší podíl odvodů na růstu příjmů státního rozpočtu tvořily odvody podniků: byly větší o 15,5 mld. Kčs, tj. o 28 proč., než v roce 1968. Z finančních zdrojů, které podniky vytvořily, tj. ze zisku a odpisů a po připočítání dotací ze státního rozpočtu, jim zůstalo o 200 mil. Kčs méně, než v roce 1968. Plán zisku se nesplnil v ČSR o 1,9 mld. Kčs, v SSR o 0,5 mld. Kčs. Proti roku 1968 jo zvýšily dotace a subvence podnikům z ústředních rozpočtů o 3,2 mld. Kčs, rozpočty byly překročeny o 5,0 proč. Systém podnikové i osobní zainteresovanosti v roce 1969 nevytvořil dostatečný zájem na snižování mzdových nákladů v podnicích. Snaha co nejvíc investovat pokračovala, přitom se však nehodnotila efektivnost. Např. řada podniků v minulých letech lehkomyslně přijímala investiční úvěry. Dnes vidí těžkosti své situace a vyžaduje, aby byly splaceny z prostředků státního rozpočtu, popi4, požaduje dotace či výjimky a slevy r daní a odvodů. /Pokračováni na straně 2.) Výroba zemědělských strojů v RVHP V Roštově na Donu skončila porada pracovní skupiny RVHP- o specia lizaci výroby zemědělských strojů a traktorů v pětiletém období 1971 až 1975. Porady se zúčastnili zástupci Bulharska, Československa, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR, jakož 1 delegace SFRJ. Návrhy projednané na poradě směřují k plnějšímu krytí potřeb zemědělství zemí RVHP ve strojích. Podle doporučení porady má být výroba silných traktorů ve třídě nad 31 soustředěna v Sovětském svazu. Tyto stroje, po nichž je značná poptávka v mnoha zemích, se vyrábějí v několika sovětských závodech. Některé typy traktorů, mj. speciální sadařské a vlnařské, je účelné vyrábět v Bulharsku, ČSSR, NDR, Polsku, Rumunsku a SFRJ. Stroje na kultivaci a sklizeň brambor se doporučuje vyrábět v ČSSR, Polsku a SSSR. V řadě zemí, především v NDR, by se měly vyrábět stroje na mechanizaci živočišné výroby a produkci krmiv. Vzhledem ke specifičnosti zemědělské produkce v jednotlivých zemích porada doporučila aby se stroje na kultivaci a zpracování lnu vyráběly v SSSR, tabáku a zeleniny v Bulharsku, chmele v ČSSR a stroje pro sady a vinice v Maďarsku. Reprezentační zakázky porcelánových servisů a souprav vyrábí jako jediný závod v republice Bohemia v Nové Roli na Karlovarsku. Z nových moderních hal, postavených před několika léty, vychází zboží, určené z 65 % na vyvoz do padesáti států světa Závod vytváří zdravou protiváhu těžkému průmyslu v kraji a dává pracovní příležitost ženám z celého okolí jichž je tu zaměstnáno 75% Na snímku je sériová výroba porcelánových cukřenek na karuselu ve vylévárně. Foto ^TK — J- vlach Pololetní bilance stavbařů Ke Dni stavbařů, který se každoročně — letos již po dvanácté — koná druhou červencovou neděli, hovořil s novináři ministr stavebnictví ČSR ing. František Šrámek. Uvedl zejména, že plnění plánovaných úkolů v oblasti bytové výstavby se značně lepší. Plán dokončování bytů splnily stavební podolky a organizace v červnu na 117,8%. za celé 1. pololetí na 101,2%. Proti stejnému období loň ského roku se odevzdalo o 3756 by tů více při odpočtu 2180 bytů, nedo končených loni v Praze. Z ročního úkolu 47 805 bytů se za prvních 6 měsíců dokončilo 17110, tj. 35,8 % z ročního úkolu. Loni tento podíl činil 31,4 %. Plán zahajování bytů byl v červnu rovněž splněn na 151,5 % a za 1. pololetí na 103,5 %, tj. 42,5 % ročního úkolu. Červnové výsledky prakticky vyrovnaly schodky z minulých období, avšak nepodařilo se zatím vyrovnat rozestavěnost v jednotlivých technologických stupních, která byla narušena špatnou rozestavěností ke konci minulého roku a nepříznivými vlivy počasí v prvních měsících letošního roku. Situace se dále zlepši v průběhu II. pololetí, jak to naznačují četné socialistické závazky podniků. Pián objemu stavebních prací na komplexní bytové výstavbě byl v I. pololetí rovněž splněn, a to na 104,1 proč., což se rovná 46,7 % ročního úkolu. I zdě se zlepšila situace proti minulému roku a celkové plnění je absolutně vyšší o 819 mil. Kčs. Plán výroby stavebních hmot je plněn již méně příznivě, a to na necelých 99 %, přitom cihlářská výroba jen na 95,7 %. Záměry pátého pětiletého plánu ve stavebnictví počítají s tím, že stavební výroba má vzrůst o jednu třetinu Největším problémem bude organizovat stavební kapacity a pracovní síly pro hlavní město Prahu a Severočeský kraj, kam se budou koncentrovat hlavní úkoly stavebnictví. Existují reálné předpoklady, ušetřit 75 000 pra covních sil na základě návrhů plánu technického rozvoje, který však vyžaduje 2,8 mld Kčs investičních prostředků — čili průměrně úspora na jednoho pracovníka by činila 55 700 Kčs. Výrazně má dále vzrůst produkce stavebních hmot, a to |ak v množství, tak i v kvalitě Bude nutno zvýšit podíl ocelových konstrukcí a některých lehkých stavebních materiálů. Zde se ovšem průmysl stavebních hmot neobejde bez výrazné pomocí dalších průmyslových odvětví Pro stavebnictví je totiž 41 % materiálů dodáváno z organizací ministerstva stavebnictví a zbývajících 59% z organizací jiných odvětví. Ministr stavebnictví lng. František Šrámek zdůraznil, že budoucí postup řízení stavebnictví musí být založen na zvýšených nárocích na všestrannou kázeň, avšak zároveň celé stavební odvětví vyžaduje jíčinnější podporu, než jaké se mu dostávalo až dosud. Výmluvný je argument, který dokládá klesající zájem o prácí ve stavebnictví, odkud v minulých létech odešlo celkem 10 000 pracovníků do jiných odvětví. Letošní Den stavbařů by měl být proto využit též k těmto zamyšlením. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ■ Mezinárodního družstevního semináře uspořádaného Ústřední radou družstev v Jílovišti u Prahy se zúčastnilo více než 40 pracovníků z 18 rorvo-jových zemí Asie a Afriky. ■ II. mezinárodní konferenci na téma „Práce a rozvoj iniciativy pracovníků v obchodě“, uspořádal čs. federální výbor odborových svazů pracovníků státního o-bchodu spo:u s Výzkumným ústavem obchodu v Praze Na programu jednání za účasti 40 zahraničních účastníků byly referáty, zabývající se ekonomickými psychologickými a sociologickými aspekty práce a rozvoiem pracovní iniciativy v obchodě Cílem konference bylo na tomto úseku vytvořit předpoklady pro další prohloubení spolupráce zejména všech socialistických zemí. ROZHOVOR S PŘEDSEDOU ČS. OBCHODNÍ KOMORY DR. OTAKARFM KOUTSKÝM 120 let od založení první obchodní komory Hospodářský a obchodní život našich zemí má bohatou a dlouholetou tradici, k níž bezesporu patří i letošní výročí, neboť před 128 lety byla v Praze založena první obchodní komora. Náš redaktor navštívil proto předsedu dnešní Československé obchodni komury dr. Otakara Koutského a požádal ho, aby se v souvislosti s několika otázkami zamyslel nad výsledky činnosti obchodních komor v posledních letech, nad smyslem a postavením obchodní komory ve světě a u nás. ■ Soudruhu předsedo, co můžete sdělit bližšího k tomuto vývoji od založení první obchodní komory v českých zemích? Založení pnvní obchodní komory spadá do období počínající industrializace českých zemí v rámci Rakousko-Uherska. Původním jejím posláním bylo obhajovat živnostenské a obchodnické zájmy. Postupně tato obchodní komora prodělávala celý rozmach kapitalistické éry Raikousko- Uherska, vznik samostatného československého státr a jeho vývoj po první světové válce. Během tohoto období začaly vedle této první komory vznikat v českých zemích komory další, stejně jako v Bratislavě a některých městech republiky. Jejích náplň se měnila podle toho, jak v sobě obrážely problematiku, kterou přinášel hospodářský vývoj našich zemí. Po roce 1945 a zejména po roce 1948, kdy byly všechny existující komory sloučeny v jednu pod názvem „Československá obchodní komora“, změnily se od základu i její úkoly. Věnovala se zejména úkolům propagačním, propagaci čs. zboží, čs. zahra ničního obchodu, sledovala oblast licencí a patentů, problémy kvality, výstavní činnost atd. Postupně se však mnohé z těchto činností v souladu s vývojem osamostatnily, takže ČsOK se výrazně postavila do služeb úspěšného rozvoje čs. zahraničního obchodu. Jde o to, vytvářet podmínky pro tento rozvoj jak ve vnitřní ekonomice, tak v zahraničních stycích 9 Jaké jj vůbec postavení a význam obchodních komor v dnešním světovém hospodářství? Jsou to hospodářské organizace, které existují ve všech státech. Ovšem jejich význam a poslání jsou rozdílné podle toho, zda existují v kapitalistickém či v socialistickém táboře. Ve většině kapitalistických zemí jsou reprezentanty iiberalistického směru soukromého podnikáni. Vytvořily mocnou Mezinárodní obchodní komoru, která hájí zájmy kapitalistických podniků na mezinárodním fóru a v mezinárodních organizacích. Československo a ostatní země RVHP nejsou z principiálních důvodů jejími členy, ovšem spolupracují s touto Mezinárodní obchodní komorou v některých technických otázkách. B Jaké jsou tedy hlavní rozdíly v poslání obchodních komor u nás v socialistických zemích a ve státech kapitalistických? Poslání obchodních komor socialistických zemí je velmi podobné — maximálně přispívat a pomáhat rozvoji zahraničního obchodu a zahraničních hospodářských vztahů. Vzhledem k rozdílům ve skladbě ekonomik a jejich řízení v jednotlivých zemích se činnost obchodních komor v jejich organizační struktuře poněkud liší Někde se obchodní komory nadále v plném rozsahu zabývají veškerou činností, spojenou s oficiálními nebo tzv. koordinovanými účastmi na veletrzích a výstavách, anebo veškerou zahraničně obchodní publikační činností, zatímco v Jiných socialistických zemích, stejně jako u nás, byly tyto činnosti postupně převedeny na specializované organizace zahraničního obchodu. Naše komora patří ke sku plně, v níž obchodm komory zdůraz ňují své služby členským podnikům Ve srovnání s kapitalistickými ze měmi jsou rozdíly v poslání obchod nich komor přirozeně velmi značné Největší vidím v tom, že v kapitalis tických zemích jsou obchodní komory především zájmovými komorami soukromých podniků, které se stávají jejich členy a de facto je ustavují výhradně proto, aby hájily jejich zájmy bez ohledu na zájmy celospolečenské. Naše obchodní komora a komory v socialistických zemích mají ve své činnosti rovněž plně na zřeteli zájmy svých členských podniků, poskytují jim maximum Informací a služeb, avšak základem zůstávají zájmy a prospěch celé ekonomiky a celé socialistické společností 9 Kolik členů má dnes Čs. obchodní komora a jak řídí svou činnost? ČsOK sdružuje širokou členskou základnu — výrobní podniky, podniky zahraničního obchodu, výzkumná ústavy, vědecké instituce a banky. IPokračováni na str. M